Slovník česko–quenijský (M)
01.06.2013 [12:34], Quen, Slovník česko–quenijský, komentováno 0×
Toto je HTML verze části Slovníku česko–quenijského, verze Lairë 2013. Jiné stránky obsahují úvodní oddíly k tomuto textu (vysvětlivky apod.) a odkazy na soubory PDF ke stažení.
maceška helin(n-) √KHEL [QL]
mačkat, drtit mal- √MAL1 [QL]
magie černá ñúlë √ÑGUL [PE17]
Maglor Macalaurë √MAK, LAWAR [Et, VT41]
maják calmindon √KAL, MIN [UT] ◊ Doloženo jako vlastní jméno majáku na Tol Uinen. Znamená prostě „Světelná věž“.
mák (rostlina) fúmelot √PHUM, LOT, fumella √PHUM; vlčí mák camillo √KAM1 [QL] ◊ Fúmelot znamená „květ spánku“.
malátn|ost quinquelë –ý quinquelëa √KWIKW [QL]
malík lepincë (-inci-), lepinca √LEP, NIK, nícë √NIK; v dětské hře vinimo « winimo, vincë « wincë √WIN [VT47, 48] ◊ Význam po řadě „prstíček“, „malý“, „novorozenec“.
mallorn malinornë [UT, PE17], maldornë √MAL2, ORON [PE17] ◊ Znamená „žlutý/zlatý strom“.
malvice marin √MAR1 [QL] ◊ Vyloženo jako „(zralý) plod, zejm. stromu clq jablečného typucrq “.
malý titta √TIT [Et], pitya [PM, WJ, PE17], pincë, picina √PIK [PE17]; pia √PEJ, cinta [PE17]; s dobrými souvislostmi nincë (ninci-), níca, zdrob. přípona -incë (inci-) √NIK [VT47, 48]; s náznakem slabosti nimpë (nimpi-), nípa √NIP [VT48]
maminka mamil √MAM [UT] ◊ Je ještě vokativní výraz emya (zkrác. z emilinya) „mami(nko)“ [VT47]. Dále viz „matka“.
manžel venno [Et, VT45], veru [VT49] –é duál veru –ka vessë [Et], veri [VT49] –ství vesta √BES [Et, VT49]
Mars Carnil √KARAN [MR]
máry tulma (j. č.) √TUL [QL] ◊ Může znamenat též „tác“.
masitý sarqua √SARAK [QL]
máslo manya [QL], mingwë [PE16]
maso, živá hmota hrávë √SRAW [MR], sarco (sarcu-) √SARAK [QL]; vařené apsa √AP3 [Et], sušené tarquin √TARAKU [QL]
masožravý coisimatwa √KOJ, MAT [QL]
mast laivë √LIB2 [Et] –ný larúva √LAR [QL]
matka ammë, amil(l-) [Et], amillë √AM1 [VT43, 44]; emil √EM2 [VT47]; ontarë [Et], ontaril √ON [VT43]; Matka Boží Eruamillë √ER, AM1 [VT43], Eruontari, Eruontarië √ER, ON [VT44]
matný, nejasný néca [MC]
mdloba fansa √PHAN3 [QL]
méé (zvukový projev kozy) nyé √NJEN [QL]
meč macil √MAK [Et, PE17, QL]; krátký ecet √EKET [UT], široký lango √LAG1, mocný †hyando √SJAD [Et], falquan √PHALAK [QL] ◊ Výraz †hyando není přímo uveden, lze jej odvodit ze staroeld. tvaru a ze jména Sangahyando.
med lis(s-) [Et], lís (liss-) √LIS [PE17]
měď tambë √TAM1 [QL]; urun √URUN [PM], urus(t-) √URUS, naleštěná calarus(t-) √KAL, URUS [VT41]
měděn|ka lairus(t-) √LAJAK, URUS [VT41] –ý tambina √TAM1 [QL], o barvě aira √GAJ2 [Et] ◊ Hom. aira √AJ1, GAJAS1 „svatý“.
medovina miruvor, miruvórë [RGEO, PE17, WJ] ◊ Valinorský nápoj, asi ne obyčejná medovina. Z val. mirubh=oze „medové víno“ nebo od √MIRU.
medožravý melumatya √MAT [PE17] ◊ Základ první části složeniny neznámý.
medvěd morco √MOROK [Et]
měchýř pumpo √PUP [QL] ◊ Též „bublina, puchýř“.
měkký mussa [VT39], slabý milya √MIL2 [VT45], poddajný malaqua √MAL1 [QL], jako těsto maxa √MASAG [Et]
Melkor Melkor, Melkórë √MBELEK, OR [VT49, WJ], Melko √MILIK [Et, QL, MR] ◊ Viz též „Morgoth“.
melodi|cký, zpěvný lindelëa [QL] –e lindë [Et], lin(d-), lindelin √LIN1 [QL]
měnit vista- měnit se virya-, min. virnë, virinyë √WIS2 [PE17], ahya- √KHJA [PM] ◊ Hom. vista √WIS1 „vzduch“, virya √WIR2 „čerstvý“.
měsíc asta √SAT [LotR, VT42, 48], ránasta √RAN, SAT [VT48] ◊ Zákl. význam slova asta je „díl, část“, odtud „část roku“.
Měsíc Isil √ITHIL [LotR, Et, Let], Rána √RAN [UT, VT47, MR] ◊ Jména lze vyložit jako „(stříbrná) záře“ a „poutník“.
město osto √OS1, OSOT [WJ, Et], ve slož. -os(t-), -osto [UT, S]; pellë √PEL1 [QL]; s věží minassë √MIN [VT42] ◊ Všechny výrazy jsou asociovány s opevněním.
mez Viz „hranice“.
mezi imbë (s duálem), imbi [RGEO, PE17, VT47], imíca √IM1 [VT43]; enel √ENEL [VT47] ◊ Enel je výhradně pro prvek mezi dvěma stejnými prvky v řadě. Dále existuje příslovce imbit „mezi nimi, mezi dvěma objekty“ [PE17].
míč cóma √KOM2 [QL]
míchat quir- « qiri-, min. quindë √KWIR [QL]
míle lár [UT] ◊ Núm. délková jednotka (asi 4,8 km); pův. přestávka, jež se dělá po ujití této vzdálenosti.
milen|ec melindo –ka melissë √MEL [Et]
milova|ný melda √MEL [Et, LR, PE17], jediný eremelda √ER, MEL [PE17] –t mel- [Et, VT49, QL], melya- √MEL [PE17]
milující méla √MEL [VT39]
milý moina [Et], něžný moica √MOJ [GL]
mimo i. vně ara √AD1, AR3 [Et, VT49] ii. kromě hequa √3EK [WJ], enga [LR]
mince zlatá culusta √KUL, SAT; stříbrná telpilin √KJELEP [QL]
minstrel quentaro √KWET [PE18] ◊ Jinde přeloženo „vypravěč“ [Et].
minulost yárë √JA2, yalúmë √JA2, LU1, vanwië √WAN2 [Et]
minulý, ztracený vanwa √WAN2 [Et, QL]
mír ruin √RU3 [QL], sérë √SED [Et]
míra lesta [LR] ◊ Hom. lesta- „opustit“ [Et].
mísa salpa √SALAP [QL]
místnost sambë √STAB [Et, QL]
místo podst. men √MEN [Et], *nómë √NOM [VT42] ◊ Men překládáno i jako „cesta“ [S]; *nómë dotvořeno z příbuzných slov.
mistr aráto √AR1 [S]
mít, vlastnit harya- √3AR [Et] ◊ Nejde-li vyloženě o vlastnictví, je možná vhodné použít opis se sl. „být“ a os. zájmenem: *ëa/ná nin, ninna, óni „je pro mě, ke mně, se mnou“, objekt je podmětem [Let]. Jako zápor se používá sloveso pen- „postrádat“ √PEN1 [PE17].
mládí nésë, nessë √NETH1 [Et], vírië √WIR2 [VT46], vínë √WIN [VT47, PE17]; svěžest wén √GWEN, síla a nový život laito, laisi √LAJ [QL]
mladý nessa, též mladě vypadající nessima √NETH [Et]; vinya √WIN [PE17, VT47] ◊ Vinya používáno především ve významu „nový“.
mlé|čný ilimba –ko ilin (ilim-) √ILIM [QL]
mlha hísië [RGEO, S, PE17], hísë (hísi-); hustá hiswë √KHITH [Et]
mlít mul-, min. múlë √MUL [QL]
mluvící quetsa, quetsima √KWET [QL] ◊ Přesněji „mající schopnost řeči“, ale též „výřečný“.
mluvit, říkat quet- √KWET [VT41, PE17, QL]
mlýn mulmin √MUL [QL]
mlynář mulmar √MUL [QL]
mnoho poč. mn. olli, nepoč. olda, samostatně oltë « olt √OL2 [QL]; předp. li-, lin- √LI1 [Et] ◊ Příklad: Olli orni; olda tavar; oltë quétina. – „Mnoho stromů; mnoho dřeva; mnoho [bylo] řečeno“. Příklady použití předpony viz níže.
mnoho|květý lilótëa √LI1, LOT [VT42] –listý lillassëa √LI1, LAS1 [MC]
množství velké úvë √UB1, hosta √KHOTH [Et], rimbë √RIM1 [Et, PE17, S] ◊ Rimbë znamená též „zástup, dav“.
moc melehtë √MBELEK [PE17], či nadvláda túrë √TUR [QL, Et]
moci obecně ec- √EK2 [VT49]; fyzicky pol- √POL1 [VT41]; smět lerta- √LER [VT41] ◊ Ec- se používá v obrácené vazbě: ecë nin carë sa – „mohu to udělat“. Možnost lze též vyjádřit částicí ce, cé „asi, možná“ [VT49].
mocný meletya √MBELEK [WJ], †túrëa √TUR [QL], jako Valar valya √BAL [Et]; velikostí či silou taura √TUR [Et, VT39], melehta √MBELEK [PE17]
modlit se arca- √RAK2 [VT43]
modlitba cyermë [UT], arcandë √RAK2 [VT44] ◊ Cyermë z Erucyermë, název núm. náboženského svátku [UT].
Modré hory Lúnoronti √LUG2, OROT [Et]
modro|šedý *vindë (vindi-) √WINID [Et, VT46] –zelený ninwa √NIN2 [QL]
modrý luinë (luini-) √LUJ [PE17, VT48, RGEO], ve slož. -luin [S]; lúnë (lúni-) √LUG2 [Et]; jako nebe helwa √3EL [Et]
modřín finë √SPIN [Et, QL, PE16], pimpevinnë √PIP [QL]
mohutný taura √TUR [VT39, Et], melehta √MBELEK [PE17]
mohyla hahta √KHAG [Et]
mokrý linquë √LIKW [Et], mixa √MISIK [Et], nenya, néna [PE17], nenda √NEN [PE16, Et]
Morgoth Moringotto √MOR, ÑGOTH [MR, VT49], Moricotto √MOR, KOTH [VT49] ◊ „Černý nepřítel“. Viz též „Melkor“.
moře ëar √GAJAR, AJAR [LotR, PM, Et] ◊ Varianta airë (např. v Alatairë) se samostatně nepoužívala kvůli shodě s výrazem „posvátný“ [PE17].
mosaz calas(s-) –ný calasca, calassina √KAL [QL]
most yanwë [Et, VT49], yanta √JAT [LotR] ◊ Yanta může znamenat též „jho“ [Et].
motýl wilwarin √WIL [Et, MC, QL]
moudrost ñólë √ÑGOL [Et, S], issë √IS1 [QL]; tajná ñolwë [Et]
moudrý saira [Et], saila √SAJ1 [VT41], ñóla √ÑGOL [Et], isqua √IS1, KWA1 [QL] ◊ Saila dotvořeno ze záporu alasaila.
moucha itsë √IT2 [QL] ◊ Možná lze použít i pro jiný obtížný hmyz.
mouka jemná mulë [PE17], mulma √MUL [QL], hrubá porë √POR [Et]; ovesná polenta √POL2 [QL]
možná ce, cé √KE2 [VT42, 49] ◊ V některých citacích má význam „jestliže“, pro to však ještě existuje qui [VT49].
mrak bílý fanya [RGEO, PE17], fána √SPAN1 [Et, VT46]; temný lumbo √LUM, DUB1 [MC, QL], hodně temný ungo √UÑG [Et]
mramor alas(t-) –ový z mramoru alasta, podobný mramoru alasca √GALAS2 [QL, GL]
mráz nixë √NIKW [WJ]
mrholení timpinë √TIP [QL], rossë √ROS1 [Et] ◊ Rossë = též „rosa“ [Et].
mrtvol|a loico [MC], quelet(s-) √KWEL [Et] –ný qualmëa √KWAL [QL]
mrtvý přirozenou smrtí firin √PHIR [Et], v bolestech qualin, qualina √KWAL [Et, QL]; zvadlý hessa √KHES2 [QL]
mrznout nicu-, min. -në √NIK1 [WJ, PE17] ◊ Překládáno též „být chladno“ a „sněžit“. Používá se bez podmětu: Ettë niquë. – „Venku mrzne.“
mstitel paimar, pairemo √PAJ [QL]
mučit ñwalya- √ÑGWAL [Et], angaitya- √ÑGAJ1 [QL]
mudrc, učenec ingolmo [WJ], ingólemo √ÑGOL [PM] ◊ Ingólemo používáno jen pro největší valinorské učence, jako Rúmil.
můj -nya [LotR, FS, VT49], ninya √NI2 [LR]
muka ñwalmë [LotR], ungwalë √ÑGWAL [Et]
muml|ání, šelest apod. quirquirindë –ající quirquirinda –at quir- « qiri-, quisquir- « qisqiri- √KWIS [QL] ◊ Laisi upravuje podle slovesa ostatní slova: quisquirindë, quisquirinda.
můra malo (malu-), mn. malwi √MAL1 [QL]
muž nér (ner-) √NER, NDER [Et, VT49, MR], †vëo, vëaner √WEG1 [Et], silný nerdo √NER [VT47] ◊ Vše bez ohledu na rasu. „Manžel“ viz tam. Od vëo je odvozena přípona muž. jmen -wë [Et].
mužíček nercë √NER [VT47]
mužnost, mužná síla vië, vëassë √WEG1 [Et] ◊ Vië též mužský pohlavní úd [PE16].
mužný vëa √WEG1 [Et], nerëa √NER [QL]
my exkl. mn. me, -lmë [VT43, 49, LotR], du. met, -mmë √ME [VT49, RGEO]; inkl. mn. ve, we, -ngwë [VT49, PE17], du. vet, wet, -lvë, -lwë √WE1 [VT42, 49] ◊ Toto je podle pozdějšího Tolkienova konceptu. Před tím bylo přiřazení tvarů a významů poskládané jinak.
mýdlo lipsa √LIB2 [Et], poimë √POJ [QL]
mys nortil √NDOR, TIL1 [VT47], mundo √MBUD [Et] ◊ Mundo též „čumák“.
mysl sáma [VT39, 41, 49], sanar √SAM [VT41]; indo √INID [PE17] ◊ Indo též překládáno „srdce, nálada“ [LR, Et] „vůle“ [VT41].
myslet *sana- [PPQ] ◊ Podle sanar [VT41].
myšlenka sanwë √SAM [VT39, 41], nápad nöa, nó(w-) √NOW [Et]
mýt allu- √ALU, sov- « sovo- √SOW [QL]
mytí allumë √ALU, sovallë √SOW [QL]
mžourat tihta- [MC]