Kořenovník (N)

02.10.2011 [14:22], Quen, Kořenovník, komentováno 0×

NA¹ [PE17, 18, Et] ≈ AN¹ allativní prvek, „k, směrem k“: -n, na, na- (napan-), -nna ¤ DA × LO

NA² [PE17, QL, Et] ≈ AN² „být, existovat“: na-, nai, nat Δ EÑ, JE

NAB [WJ*] „dutý“: náva Δ UNUK

NAD [Et] *„louka, pastvina, údolí“: nanda, nandë

NAJ [PE17, QL] „působit bolest či zármutek“, [Et] „naříkat“: naina-, nairë ‹ ÑGAJ¹ → NAJAK ¤ NEJ ◊ Viz též NDAJ.

NAJAK [Et, QL] ← NAJ „bolest“: naicë, naicelë, naicelëa, naiqua, naitya- Δ OÑG ◊ Podle Tolkienovy poznámky v Et je též možné, že tento základ nevznikl rozšířením z NAJ, nýbrž samohláskovým zesílením NAK ‹ NAIK.

NAK [Et, PE18, QL] „kousat“: nac-, nangwa, nahta, naxa ≤ ANAK ¤ DAK, MAK Δ IT², NJAD

NAKH [PE17] „úzký, tenký“: náha, nacca Δ AK¹

NAKW [QL] „ukrást, vzít, získat tajně či nezákonně“: nacu-, naquar Δ PIL²

NAM [VT41*] „soudit“: nam-, náma, námië, namna, Námo, Risil-Anamo Δ BAD

NAN [Et] *„maminka“: Tel. ¤ MAM

NAP [VT47] „rychle sevřít, uchopit“: nappa ¤ MAP

NAR¹ [Et] „plamen, oheň“: nár, nárë, narwa → ANAR Δ RUJ, UR¹, US

NAR² [Et] „vyprávět“: Tel. ¤ NJAR

NARAD «  NRŘR [QL] „vonět“: narda-, nardilë, nardilëa × JOL

NARAK [Et] „trhat, rvát“: naraca, narca- Δ SKAR

NAS [Et] „špička, ostrý konec“: nassë, nasta ¤ SNAS Δ AJAK, EK¹, EREK, NEK¹, TIL¹

NAT [Et] „tkát, vázat“: natsë ¤ NUT Δ LAN², RAJ¹

NATH «  NASA [QL] „nechutnat, nelíbit se“: nas-, násë, násëa, naswa Δ UG²

NAW «  NAV [QL] „hádat, tušit, mít podezření“: nauma, naus, naustaviltë, nauta-, návë ¤ NOW Δ INIK

NDAJ [PE17] › DAJ³ „hrozný, ohavný“: nai- (naiquet-) ◊ V quen. splynulo s NAJ.

NDAK [Et] › DAK, NAK „zabít“: nahta-, -ndacil (Rómendacil)

NDAM [Et] › DAM „tlouci, bít kladivem“: namba Δ TARAM, TOÑG

NDAN [WJ, PE17, Et] › DAN „vrátit (se), vzít zpět“: ananta, nan, nancar-, Nandor, nanwen-

NDEB [PE17] „zkoušet, snažit se“: nev- Δ RIK²

NDER [Et] › DER¹ „ženich“: Ender, nér × NDIS ◊ Viz též NER.

NDEW [Et] › DEW¹ „následovat, jít za“: neuna, neuro × JES²

NDIL [Et] › NIL „přítel“: -ndil (Eärendil), nilda, nildë, nildo, nilmë, nilmo

NDIP [PE17] › DIP *„svěšený, sehnutý“: nimpa ¤ NIP

NDIS [Et] › NIS „žena“: Indis, -ndis (Erendis), nis, nissë × NDER

NDOL¹ [Et] *„oblý“: Andolat, nóla Δ KOM²

NDOL² [QL] „hloubit“: noldarë, nolpa Δ SAP

NDOR [PE17, WJ] › DOR „země, souš“ (jako protiklad k vodě, moři) : nór, nórë (&  NO¹) ◊ Starší zdroj vykládá jako „zůstávat, bydlet“; taktéž směřuje především ke slovu nórë, v němž splývají kořeny NDOR a NO¹.

NDU [Et, PE17] › NU „klesat, zapadat“: andúnë, númen, númenya, núta- → NDUR Δ KJEL²

NDUB [PE17] › DUB²: numba „sehnutý, shrbený“ Δ KAW²

NDUL [Et] › DUL „skrývat, halit“: nulda, nulla Δ SKAL¹

NDUR [Et] ← NDU „klanět se“, sekundární význam „sloužit, poslouchat“: -(n)dur (Arandur, Isildur), núro Δ BEW

NEB [PE17] „obrátit se směrem k (mluvčímu)“: Tel. ¤ NIB

NED [Et] „střed“: Tel. ≤ ENED ¤ NEL

NEG [VT45]: nehtë „plástev“ ¤ NE3

NE3 [QL] *„včela“: nehtelë, Niellúnë, nier, nierwes ¤ NEG

NEJ «  NEI [Et] „slza“: nië, nieninquë, Nienna, nírë, nítë ¤ NAJ, NEN

NEK¹ [PE17] *„špička, klín“: necel, nehta, nehtë ¤ EK¹ Δ LAG¹, NAS, TIL²

NEK² [PE17] „zbavit“: -enca, nec-, nehta- Δ PEN¹

NEK³ [VT47, 48] „dělit, oddělovat“ ≤ ENEK Δ SAT ◊ Může být příbuzné s NEK¹?

NEL [Et, VT42] „tři“: neltil, nelya → NELED ¤ NED

NELED [VT48, Et] ← NEL „tři“: neldë, neldië

NELEK [Et, VT46] „zub“: nelcë, nelet ¤ NJELEK Δ KARAK

NEM [QL] *„šít“: nelma, nem-, nemba Δ THER

NEN [Et, PE17] „voda“, [QL] „téci“: nellë, nén, nendë, nénu ¤ NEJ Δ LIKW, SIR

NEÑ [Et] „nos“: nengwë, nengwëa

NER [WJ, VT47, QL] „muž“, pův. „fyzická síla, statečnost“: nér, nercë, nerdo, Nessa Δ WEG¹ ◊ Etymologie mají DER „muž“; jméno Valië odvozují od kořene NETH.

NETER [VT47, Et] „devět“: nertë, nertëa

NETH¹ i. [Et, VT47] „mladý, svěží, živý, veselý“ (spojováno zejm. s mladými ženami): nésë, Nessa, nessima, nettë Δ GWEN, WEN¹, WIR²; ii. [VT47] „sestra“: nésa, nettë Δ THEL ◊ Jiná etymologie jména Nessa je uvedena u NER.

NETH² «  NESE [QL] „krmit, pást (se)“: nes, nesselë, nesta Δ MAT

NI¹ [Et] ≈ IN¹ „žena“: ní → NIS

NI² [PE17, Et] zájmenný základ 1. osoby jednotného čísla: inyë, -n, ni, -nyë

NIB [Et] „tvář, předek“: Tel. ¤ NEB

NID i. [VT41] „nutit, naléhat, tlačit“ (narozdíl od 3OR¹ i fyzicky): nir-, níra, nirmë ≤ INID Δ MBAW; ii. [Et] „opírat se“: nirwa ◊ Slova uvedená v první části jiný text odvozuje od NIR.

NIK [VT48] „malý“ (s dobrými souvislostmi): -incë (lepincë), níca, nincë ¤ NIP, PIK Δ TIT

NIKW i. [PE17, WJ] *„chlad, sníh, led“ ii. [Et, QL] „bílý“: nicu-, ninquë, ninquissë, ninquita-, niquë, niquis, nixë Δ IS², LOS², RIÑG, SPAN

NIL [Et] „přítel“, [PE17] „milovat jako přítele“ ‹ NDIL Δ MEL, SER

NIN¹ [Et] „křehký, štíhlý“: nindë Δ DEN¹, PHIL

NIN² [QL] *„modrozelený“: ningon, ninwa Δ LUG², LUJ

NIP [VT48] „malý“, obvykle s náznakem slabosti: nimpë, nípa ¤ NIK, NDIP

NIR [VT41, PE17] „vůle, záměr, úmyslné rozhodnutí“: níra, nirmë Δ UB² ◊ Jiné odvození je uvedeno u NID.

NIS [Et] ← NI¹ „žena“ ‹ NDIS

NJAD [Et, VT46] „hryzat“: nyarro Δ NAK

NJAR [Et, QL] „vyprávět“: nyar-, nyarië, nyarna ¤ NAR² Δ KWET ◊ QL má dále nyanda, pro nějž bychom potřebovali ještě NJAD «  NYAŘA.

NJAT [QL] „tlachat, žvanit“: nyata-, nyatil Δ KWET

NJATH «  NYASA [QL] *„škrábat“: nyas, nyas- Δ SRIP

NJEL [Et, PE18] „zvonit, zpívat, sladce znít“: nyellë, nyello, Solonyeldi ¤ NJOL, ÑGJEL Δ LIN¹, LIR, SAL

NJELEK [PE15*]: nyelet „nehet“ ¤ NELEK

NJEN [QL] „mečet, bečet“ (onom.): nyé, nyéni Δ MAW, MBA

NJOL [PE18] „zvonit“ ¤ NJEL, ÑGJOL ◊ Tento kořen je pro hlubší zvuk než NJEL.

NO¹ [PE17, Et, QL] ≈ ON „zplodit; narodit se“: Apanónar, no-, nórë (&  NDOR), nossë, nosta, nostalë, onóro Δ PU3 ◊ Ve slově nórë splývá odvozenina tohoto kořene původního významu „rod či kmen, jeho území“ se slovem vytvořeným od základu NDOR, označujícím suchou zemi jako protiklad moře.

NO² [VT49*] prostorově „za, vzadu“, časově „před“: nó, nöa × EP ◊ QL má v přesně opačném významu.

NOL [QL] „odvážit se“: nol-, nolmë, noloitë, nolwa Δ KAN²

NOM [VT42*] „místo“: nómë, sinomë, tanomë Δ MEN

NOR [PE17] „běžet, skákat“, [QL] „běžet, jet, točit se“: nor-, normë, norollë, norta- Δ JUR; PIR

NOROTH [Et]: norsa „obr“

NOT [PE17, Et] „počítat“: not-, nótë, notessë, únótima

NOW [Et] „myslet, představovat si“: nausë, nó, nöa ¤ NAW Δ SAM

NU [Et, PE17, QL] ≈ UN „klesat, sestupovat“: nu, nún, núta- ‹ NDU → NUR¹ × RO

NUK [WJ, PE17, VT39] „trpasličí, zakrnělý, nedorostlý, nedokonalý“: nauca, Nauco, nuhta- ◊ Etymologie odvozovaly od NAUK, NAWAK.

NUPH «  NUFU [QL] „čich“: nuptë, nuv- ¤ NUS¹

NUR¹ [Et] ← NU *„hluboký“: núra Δ TUB

NUR² [QL] *„vrčet“: nur, nurru-

NUS¹ [QL] „čich“: nus, nustë ¤ NUPH

NUS² [VT46] „smysl, moudrost“: Tel. Δ ÑGOL

NUT [Et] „vázat“: nauta, nut-, nútë ¤ NAT Δ LIM, RAP, SNAR, WED

Přidat komentář

Autor:

Text:

Opište tento text:

Komentáře

Jede na K:CMS v2.1.1.