Slovník česko–quenijský (B)
26.03.2011 [20:11], Quen, Slovník česko–quenijský, komentováno 0×
Toto je HTML verze části Slovníku česko–quenijského, verze Lairë 2013. Jiné stránky obsahují úvodní oddíly k tomuto textu (vysvětlivky apod.) a odkazy na soubory PDF ke stažení.
babička haruni [QL]; *anamillë √AN1, AM1 [?]
báje, bajka, pověst nyarië √NJAR [QL]
balit, ovíjet vaita- √WAJ1 [VT46, QL], lap- « lapa- √LAP1 [QL]
balón pusulpë √PUTH [QL]
Balrog Valarauca [PE17, S], Valarauco √BAL, RUK [WJ, S] ◊ „Démon moci“.
Barad-dûr Taras Lúna √TA3, Lúnaturco √TURUK [PE17] ◊ Znamená zřejmě „Temná věž“ jako v sindarštině.
barbar calimbo –ství calimbarië [QL]
barevný quilëa, ve slož. -quilëa, -quila √KWIL [QL] ◊ Ve složeninách znamená „mající barvu něčeho“: helinquila, saquila.
barv|a quilë –it, zdobit quilya- √KWIL [QL]
báseň lairë [Et], lirit, liritta √LIR [QL] ◊ Hom. lairë „léto“ √LAJ.
básník maitar √MAJ1 [PE17], *lairemo √LIR [PPQ] ◊ Zákl. významem slova maitar je „umělec“.
bát se, děsit se ruc- √RUK [WJ], sorya- √THOS [PE17] ◊ Předmět je v ablativu: Lá rucilmë lócello. „Nebojíme se draka.“
bavlna či vlákno línë √LI2 [QL] ◊ Stejně znějící slovo od koř. SLIG je přeloženo „pavučina“ [Et].
bázeň, uctivá áya √GAJ1, AJ1 [PM] ◊ Vyloženo jako „hluboká úcta a pocit vlastní malosti v přítomnosti věcí či bytostí majestátních a mocných“.
bázlivý, ustrašený caurëa √KAWAR [QL]
bažant cecet (ceceht-) √KEK [QL]
bažina luxor √LUK3 [QL] ◊ Možná je to mn. č. od luxo, tedy = „blata“.
bdělý i. nespící *cuiva √KUJ [QL] ii. ostražitý tirinwa √TIR [QL] ◊ *Cuiva upraveno z coiva v rámci rozlišování kořenů KOJ a KUJ.
běda! ai! [RGEO, PE17]
bedna, krabice colca [QL]
běh, závod norië, normë √NOR [PE17], yuro √JUR [QL]
Belegaer Alatairë √ALAT, AJAR [Et] ◊ Quenijsky i sindarsky „Veliké moře“.
Belegost Túrosto √TUR, OSOT [WJ] ◊ V řeči trpaslíků Gabilgathol, česky se překládá jako „Velehrad“.
Beleriand Valariandë √BAL, JAN1 [LR]; Heceldamar, Heclemar √3EK, EL, MBAR [WJ] ◊ První pojmenování je patrně utvořeno podle sindarštiny; druhé znamená „Země opuštěných elfů“ a patří do jazyka amanských učenců.
bělost ninquissë √NIKW [Et]
beran camo [PE16]
bez1 podst. sarco [PE16] ◊ Stejně znějící slovo je uvedeno v QL s významem „maso“ √SARAK.
bez2 předl. ú √AW1 [VT39, PE17] ◊ Pojí se s genitivem: ú calo „bez světla“ [VT39].
bez(e)- jako příp. -lóra √LO [VT45], -enca √NEK2 [PE17]; -viltë, -valta [QL, GL]; jako předp. nec- √NEK2 [PE17] ◊ Lze odvozovat slova jako *esselóra „bezejmenný“. Češtině je bližší předpona, její použití však ve známých zdrojích nenacházíme.
bezpeč|í varnassë –ný, v bezpečí varna √BAR [Et]
běžet nor- √NOR [PE17], yur- √JUR [QL, Et]; o dvojnožci locu- « loqo-, min. lonquë √LOKW, o zvířeti lop- « lopo- √LOP [QL]
bič *falampa –ovat *falpa- √SPALAP [HKF]
bíd|a angayassë –ný angayanda √ÑGAJ1 [QL]
bílit ninquita-, min. *ninquitánë √NIKW [Et] ◊ Stejně znějící slovo znamená „zářit bělostí“, liší se zřejmě minulým časem.
bílý ninquë √NIKW [Et, PE17, QL]; jako oblaka fána [Et, VT46, MC], fanya √SPAN1, PHAN2 [PE17], jako sníh lossëa [VT42, PE17], lossë √LOS2 [RGEO]; bledý isca √IS2 [QL] ◊ Fána i fanya též podst. „oblak“, lossë „sníh“.
bít, bušit *tarama- √TARAM [QL]; kladivem namba- √NDAM [Et], klepat pet- √PET, bubnovat tompa- « tompo- [QL]; plácat palpa- √PALAP [Et]
blaho, bohatství alma √GAL1, AL1 [Et]
bláto luxo √LUK3 [QL]
blažen|ý almárëa, alya √GAL1, AL1 [Et] B–á říše Aman √AMAN [S, VT49]
bleděmodrý jako nebe helwa √3EL [Et]
blednout sinta- √THIN [Et]
bledý isca √IS2; nemocí leucë √LEW [QL], zimou ninquë √NIKW [WJ]; nejasně viditelný néca [MC]; též okrový malwa √SMAL, MAL2 [Et, QL] ◊ Slovo ninquë se obvykle používá ve významu „bílý“.
blesk ◊ Některé české slovníky mají sarco, ale jedná se o angličtinářský omyl: správný význam je „maso“ [QL] („flesh“–„flash“). Známe slovo íta (viz „záblesk“), ale to možná není tak úplně ono.
blízk|o přísl., předl. tangë √TAÑG2, har, harë √KHAD –ý tangë √TAÑG2 [QL]
blíže amna, ambena √AM2, NA1 [PE17]
bloud|ění, toulání ránë [Et], ranya [VT42] –it ranya- √RAN [Et]
bludný, potulný ránëa « ránen √RAN [Et, HKF]
blýska|t se tin- √TIN [Et, PE17], ita- √IT1 [PM], ilca- [MC] –vý tinda √TIN [Et], itila √IT1 [PM], ilcala [MC]
bobule melpo [QL] ◊ Upřesněno jako „plod typu angrešt – dužnatý, s jadérky“.
bod, tečka tixë √TIK [Et]
bodat nasta- √NAS, erca- √EREK [Et]
bohatství ausië, autë √AW2 [QL], n. blaho alma √GAL1 [Et]; lar √LAR [VT45] ◊ Jiným významem slova lar je „tuk“.
bohatý herenya √KHER [Et], autë √AW2 [QL], alya √GAL1 [Et]; „tučný“ lárëa √LAR [VT45] ◊ PE17 překládá alya √AL1 jako „dobrý“.
bohyně v polyteismu Valië √BAL [S], Valatári √BAL, TA3 [Et] ◊ Zřejmě vhodné výrazy pro překlad tohoto slova do quenijštiny, v rámci Tolkienovy mytologie však mají konkrétnější obsah.
bochník chleba cornë, mastacornë [QL], cormasta √KOR, MBAS [PE16]
bojovat, zacházet se zbraní mahta- √MAK [Et] ◊ Splývá se stejně znějícím slovesem „držet, ovládat“ √MA3. Ten, proti komu se bojuje, je nejspíše v allativu – podle vzoru ohtacarë Valannar „vést válku proti Valar“ [SD].
bojovník mahtar √MAK [Et, PE16]; ohtatyaro √OKOT, KJAR [Et], ohtar √OKOT [UT]; s mečem macar √MAK [VT39] ◊ Ohtar v užším významu označuje nižší hodnost v númenorejském vojsku.
bok, kyčel oswë [QL] ◊ Angl. „hip“. Kontext nedostatečný, ale příbuzné slovo „kloub“ nasvědčuje překladu „bok“ spíše než „šípek“.
bolest naicë, naicelë √NAJAK [Et, QL], ongwë √OÑG [QL]; krutá ñwalma √ÑGWAL [VT46] ◊ PE17 má hom. ongwë „zločin“ √OK.
bolestivý naicelëa √NAJAK [Et, QL], naiqua [QL], či působící zármutek naica √NAJ [PE17]
bolet onga- « ongo- √OÑG, n. trápit quol- « qolo- √KWOL [QL]; silně ñwalya- √ÑGWAL [Et]
borovice *sondë √THON [PPQ], hórë [QL]; nebo jedle aiquairë √AJAK, súcë √SUK2 [QL] ◊ Hom. hórë √KHOR „popud“. Je-li druhou složkou slova aiquairë kořen GAJ2, lépe se hodí pro význam „borovice“ než „jedle“.
bota hyapat √SKJAP [Et, VTe], hyapa; pevná saipo √SAJAP [QL]; lehká patinca √PAT2 [QL] ◊ Ke slovu hyapat viz též „pobřeží“.
boule pulmë √PUL [QL]
bouře, hukot bouře raumo [MC] ◊ Kořen patrně RAW či RAM2.
Boží Eruva √ER [VT44]
bož|ský (valarský) valaina, mající božskou moc či autoritu valya –ství, –stvo valassë √BAL [Et]
brada venta √WET [QL]
bradka, vous fanga √SPANAG [Et]
brambor *cemmas √KEM, MBAS [LF] ◊ „Zemní chléb“.
brána ando [LotR, PE17, Et], velká andon(d-) √AD2, AN1 [Et]
bratr i. pokrevní toron (torn-) √TOR1 [Et], háno, hovor. hanno √KHAN2 [VT47]; onóro √WO, NO1 [Et] ii. přísahou otorno √WO, TOR1 [Et] ◊ Onóro znamená vl. „sourozenec“.
bratrství i. pokrevní *onórassë √WO, NO1 [Q] ii. přísahou otornassë √WO, TOR1 [Et]
brod, přechod tarna √TAR2 [QL]
brož, spona tancil [Et], tancal, tancala √TAK [PE18]
brnk, –nutí tingë √TIÑG, tango √TAÑG1 [Et] –at tinga- √TIÑG [Et], quinga- « qingi- √KWIÑG [QL]
bručet, mumlat nurru- √NUR2 [MC]
brzy rato [FCL]
břečka ze sněhu tiquilin(d-) √TIKW [QL]
břečťan etil [QL]
břeh moře, jezera či široké řeky hresta [MC], zejm. kde jsou silné vlny falas(s-), falassë √PHALAS [VT42, S, QL]; rychlé řeky ráva √RAB2 [Et] ◊ Hom. ráva √RAB1 „divoký“.
břemeno cólo √KOL [VT39], náklad cúmë, cumbë √KUM [QL] ◊ Cumbë znamená též „hromada, návrší“.
břevno, příčník hwarma √SKWAR [Et]
březen súlimë √THU [LotR, S] ◊ Znamená „větrný“.
břich|atý *faura [Q] –o velké famba √PHAB [QL]
bříza silwin(d-), silqueléni √SIL [QL]; hwindë [PE17] ◊ Silqueléni je přesněji přeloženo jako „bříza bělokorá“ a má znamenat „paní s dlouhými vlasy“. Hom. hwindë „vír“ [Et].
buben menší tompa [QL]; n. tamburína *rambil, *rambillë √DARAM [PPQ]
bublina pumpolë, pumpo √PUP [QL] ◊ Pumpo znamená též „měchýř, puchýř“.
bučina neldorion [QL]
bude i. sponové nauva √NA2 [VT42, 49]; neg. úva √U, UG1 [PE17, LR] ii. plnovýznamové euva √EÑ [VT49] ◊ Budoucí čas, pro nějž čeština má „bude“ jako pomocné sloveso, se v quenijštině vyjadřuje koncovkou -uva √UB1 [LotR, VT48, UT].
budoucnost *apamë, *apalúmë √AP2, LU1 [PPQ], *ellúmë √EN2, LU1 [LF]
bůh Vala, mn. Valar, Vali √BAL [Et, S, PE17]; Valatar (Valatár-) √BAL, TA3 [Et] ◊ Patrně vhodné výrazy pro označení polyteistických bohů. V rámci Tolkienovy mytologie mají však konkrétnější obsah.
Bůh Ilúvatar √ILU, AT1 [Et, S, QL], ve slavnostnější řeči Eru √ER [VT43, PE17, Et] ◊ Výrazy v doslovném překladu znamenají „Otec všeho“ a „Jediný“.
buk feren (fern-), fernë √PHEREN [Et], neldor, neldorin [QL, PE16] ◊ Podle Silmarillionu se neldor (zakořeněno jako √NELED, ORON) možná konkrétněji vztahuje ke stromu Hírilornu se třemi kmeny.
buk|ový ferinya –vice ferna √PHEREN [Et]
buráce|jící rávëa –ní rávë [MC] ◊ Etymologickým základem je patrně RAB1 či RAW.
bydlet, zůstávat mar- √MBAR [LotR, UT]
býk tarucco, tarunco √TARU [QL], mundo [Let] ◊ Mundo √MBUD jinde ve významu „čumák“. Další dva výrazy znamenají „rohatý“.
byl i. sponové, min. né, nánë √NA2, pokud se připojují zájm. koncovky ane- √AN2; perf. anaië [VT49]; neg. úmë √UM1 [Et] ii. plnovýznamové engë √EÑ [VT39]
bylina léčivá asëa √ATH [PE17, LotR] ◊ Uvedeno v užším významu jako athelas (asëa aranion), ale snad lze použít pro bylinu obecně.
býložravý, vegetariánský lausimatwa √LAW1, MAT [QL]
bystrost smyslů laicë √LIK [Et]; mysli návë √NAW [QL]
bystrý laica √LIK [Et, VT45, QL]; myslí finwa √PHIN1 [QL]
být i. sponové na-/ná- √NA2 [RGEO, VT43, 49], ye-, v příponě -ië √JE [LR]; neg. ua- √U [PE17], um- √UM1, u- √UG1 [Et], úye- √UG1, JE [LR] ii. plnovýznamové ëa √EÑ [UT, VT39, 49] ◊ Sponové sloveso se často vynechává [PE17], např. i lócë (ná) melima „ten drak (je) roztomilý“. Tvary ye, -ië, úyë nejsou mimo starou Fírielinu píseň použity. Minulý a budoucí čas viz „byl“ a „bude“.
bytí návë √NA2 [PE17] ◊ Hom. „důvtip“ √NAW.
bytost, živá coitë √KOJ [QL]