Sekce

Slovník česko–quenijský

0 A B C Č D E F G H CH I J K L M

PDF Papír A4 Papír A5 Obrazovka

Kořenovník

0 A B D E G 3 I J K L M N Ñ O P R S T U W

rejstřík A–M N–S Š–Ž

PDF Papír A4 Papír A5 Obrazovka

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:


Registrace

Slovník česko–quenijský (D)

Toto je HTML verze části Slovníku česko–quenijského, verze Lairë 2013. Jiné stránky obsahují úvodní oddíly k tomuto textu (vysvětlivky apod.) a odkazy na soubory PDF ke stažení.

daleko haiya, háya √KHAJ [Et, SD], velmi vahaiya, vaháya √WA2, KHAJ [SD, LR]; daleko za něco/něčím, ještě dále ambela √AM2, LA3 [PE17]

daleký, vzdálený haira √KHAJ [Et], velmi eccaira √ET, KHAJ, avahaira √AW1, KHAJ [Et]

dálka *hayassë √KHAJ [PPQ]

další, ještě jeden enta √ENET [VT47] ◊ Stejně znějící (a známější) slovo znamená „tamten“ √EN2, TA1.

dar anna √AN1 [LotR, Et, PE17]

dár|ce anto –kyně antë √AN1 [Et] ◊ Hom. anto √MAT „ústa“.

Dárkyně chleba massánië √MBAS, AN1 [PM] ◊ Titul nejvýše postavené ženy něj. elfího lidu, neboť té příslušelo právo hospodařit s lembasem.

Darovaná země Andor, Andórë √AN1, NDOR [SD, S] ◊ Jméno Númenoru.

dát, darovat anta- √AN1 [Et, VT43, PE17] ◊ Splývá s anta- √AM2 „obdarovat“ (stejný význam, jiná vazba) [PE17]. Hom. anta √AN1 „tvář“.

datel tambaro √TAM1 [Et]

dav sanga √STAG [Et, QL], úmë √UM2 [VT48, PE17] ◊ Úmë „velké shromáždění věcí téhož druhu; tlačenice, seskupení věcí bez řádu“.

dávn|o anda né, andanéya √ANAD, NA2, JA2 [VT49] –ý yára, yárëa √JA2, yalúmëa √JA2, LU1 [Et]

dbát, věnovat pozornost cim- [GL]

dcera yeldë, příp. -iel √JEL [Et, UT, PE17], yendë, příp. -ien √JEN2 [Et, PE17]; seldë √SELED [Et, VT46, PE17] ◊ Příponové tvary se používají ve jménech: Uinéniel „Dcera Uinen“ [UT]. Seldë = možná spíše „dívka“.

dědeček haru [QL]

dědic aryon √GAR, JON, haryon √3AR, JON [Et] ◊ Haryon překládáno též jako „princ“ (totiž „dědic vládce“).

dědictví, děděná cennost atamir √AT1, MIR1 [PE17]

dech súlë √THU [Et, PE17], hwesta √SWES [Et] ◊ Súlë překládáno i jako „duch“. PE17 upřesňuje: „vysílání síly (vůle či touhy) ducha“ – význam „dech“ je primární. Hwesta též „vánek“.

dějin|ný, dějepisný lúmequentalëa [Et, PE18] –y, dějepis i. lúmequentalë √LU1, KWET [Et], quentalë ii. dějepisný spis quentasta √KWET [VT39] ◊ Quentalë Ñoldoron „dějiny Noldor“ (historie samotná), ale Ñoldo-quentasta Ingoldova „Ingoldovy Dějiny Noldor“ (název spisu).

děkovat hanta- √3AN2 [UT] ◊ Získáno oddělěním z Eruhantalë.

děl|ání carië –at car- √KAR [Et, PE17, QL] ◊ Použitelné v širokém rozsahu významů.

démon rauco, arauco [WJ, Et], rauca √RUK [PE17] ◊ „Mocné, strašné a nepřátelské stvoření.“ Viz též „Balrog“.

den i. doba denního světla aurë √UR1 [PE17, S], arië, arya √AR2 [Et] ii. jednotka času [LotR, VT49], árë √AS1 [PM] ◊ Den () jakožto 24hodinový časový úsek skládající se z aurë a lómë se počítá od západu slunce, nikoli od půlnoci.

des|átý quainëa √KWAJAM [VT42] –atero maquat √MA3, KWA, AT2 [VT47] ◊ Maquat znamená „dvě ruce“, tj. „dvě pětice“, skupina deseti objektů.

deset quain, quëan √KWAJAM –ina quaista «  caista √KWAJ, SAT [VT48] ◊ Výraz cainen s kořenem KAJAN [Et] Tolkien nejspíše opustil.

děsit sosta- [PE17] d. se sorya- √THOS [PE17], aista- √GAJAS2 [Et] ◊ Hom. aista- √GAJAS1 „požehnat“.

desítková soustava quaistanótië « cai-sta-nótië √KWAJ, SAT, NOT [VT48], maquanótië √MA3, KWA, NOT [VT47]

déšť jemný mistë √MISID [Et], „zvonící“ timpë √TIP [QL] zlatý d. (keř) lindelohtë «  -kte √LIN1 LO3 [QL]

Děti Aulëho mn. Aulëonnar √ON [PM] ◊ Tj. trpaslíci.

Děti Ilúvatarovy mn. Eruhíni (j. č. Eruhin, kmen zřejmě Eruhín-) √ER, KHIN [WJ, S], híni Ilúvataro √KHIN, ILU, AT1 [S] ◊ Tj. elfové a lidé.

Děti Melkorovy mn. Melkorohíni √MBELEK, OR, KHIN [MR] ◊ Jen paralela k předchozím dvěma, neboť Melkor neměl žádné děti, jen otroky.

devatenáct neterquë –ý *neterquëa √NETER, KEW1 [VT48]

dev|átý nertëa [VT42] –ět nertë √NETER [VT42, 48, Et] –ítina neresta √NETER, SAT [VT48]

díkůvzdání hantalë √3AN2 [UT] ◊ Doloženo ve slož. Eruhantalë, Díkůvzdání Eruovi, núm. svátek.

díl, část *cirma √KIR [LF]; zejm. ze stejných asta √SAT [VT48] ◊ Asta obv. používáno ve významu „díl roku“, tedy „měsíc“.

díra i. otvor assa √GAS [Et] ii. dutina unquë √UNUK [LotR, Et] iii. jáma latta √DAT [Et], sat (sapt-) √SAP [QL]

diskutovat, rozmlouvat *artaquet- √THAR1, KWET [PPQ] ◊ Podle sind. athrabeth.

dítě hína, mn. híni [WJ, S, VT44], ve slož. -hin (-hín-); v oslovení malého dítěte hina √KHIN [WJ]; onna [VT49, PE17], onwë √ON [PE17] ◊ V oslovení se vyskytují zkrác. tvary se zájm. příponou: hinyahinanya [WJ], onya snad z onnanya [UT] „mé dítě“. Onna je jinde překládáno „stvoření, tvor“ [Et].

dívka vendë, wendë √WENED [Et, PE17, VT47], wen(d-) [QL], ve slož. -wen(d-) [Et, S]; dospívající nettë √NETH [VT47] ◊ Vendë je dívka jakéhokoli věku od narození do svatby. Přípona -wen (zřejmě s kmenem -wend-) se užívá v ženských jménech (Arwen, Lalwen).

divočina ravanda √RAB1 [VT46]

divoký verca √BEREK [Et], hráva √SRAB [PE17], ráva √RAB1 [Et], dravý ravin √RAW [QL] ◊ Hom. ráva √RAB2 „říční břeh“.

divoch hravan √SRAW [WJ], hrávan [PE17] ◊ Hravani: tak nazývali Eldar lidi mimo Atani. Též Hrónatani jako protiklad k Núnatani [PE17]. Hravan překládáno i jako „divoké zvíře“ √SRAB [PE17].

dlabat, hloubit unca- √UNUK [Et]

dlaň plochá palta [VT47], paltya √PALAT [QL]; sevřená camba [VT47], cambë √KAB [Et, VT49] ◊ Tolkien upřesňuje: palta „dlaň, ruka držená dlaní vzhůru či kupředu, plochá a napjatá“; camba „ruka, s prsty více či méně sevřenými, nastavená k přijímání nebo držení“.

dlaždice, cihla telar [PE16]

dlouho andavë √ANAD [LotR, PE17, Let]

Dlouhopolsko Andafalassë √ANAD, PHALAS [PE17] ◊ Sind. Anfalas.

dlouhý anda √ANAD [Et, PE17], a tenký lenwa [QL] ◊ Jako zpodstatnělé mn. andar „dlouhé samohlásky“ [PE18].

dmout se tiuya- √TIW [Et]

dnes síra, siar, siarë √SI, AS1, AR2 [VT43], *sinarë √SIN, AS1, *sinaurë √SIN, UR1 [PPQ]

do i. dovnitř minna [Et], mina √MI, NA1 [VT43], mir √MI, DA [Et]; konc. allativu -(e)nna, mn. -(i)nnar √NA1 [PL, LotR, MC] ii. časově tenna √TEN2 [LotR, UT, VT44]

dobro márië √MAG1, MAN1 [PE17] ◊ Allativ márienna a podobné namárië se používá jako pozdrav při loučení, viz „sbohem“.

dobrý mára √MAG1, MAN1 [Et, VT47, PE17], †marna √MAN1 [PE17]; alya, alima √AL1 [PE17]; morálně manë (mani-) √MAN1 [VT49, QL], o osobě faila √PHAJ1 [PM]; chutný matsa √MAT [QL] ◊ Mára od koř. MAG se vysvětluje jako „užitečný, vhodný“, o věci – ale podle PE17 lze odvodit i od MAN1 a použít v širším významu. Vazba nás mára nin, dosl. „je to pro mě dobré“ = „mám to rád, líbí se mi to“.

dobře mai [VT47, PE17], †maië, v předp. mai- √MAG1, MAJ2 [PE17]; márië √MAG1 [PE17]; mandë √MAN1 [VT49, QL], vandë √BAN [QL] ◊ Hom. mandë „osud (zpravidla šťastný)“.

dokonalý ilvanya, ilvana √IL, BAN [PE17]

dokud ne tenna √TEN2 [UT, VT49], mennai √MEN, NA1 [VT27] ◊ Příklad: Lemyuvan sinomë tenna entulilyë. – „Zůstanu tady, dokud se nevrátíš.“

dol|e, –ů undu √UN, nún √NU [Et], jako předp. un-, undu- √UN [PE17, RGEO]

domn|ěnka intya –ívat se intya- √INIK [Et]

domov či vlast már (mar-) [VT45, PE17], mar [S], ve slož. -mar √MBAR [PE17, S]; mélamar √MEL, MBAR [PE17] ◊ Már, -mar se používá v názvech zemí a měst (Valimar, Eldamar). Mélamar „milovaný domov“ = „domov, místo narození, místo, z nějž obyvatelé museli odejít n. byli vyhnáni válkou“.

Doriath Lestanórë √NO1, NDOR [WJ]

dosahovat, natahovat se rahta- « rakta- √RAK2 [QL]

dospělý o muži vëa √WEG1 [Et]

dost, –atečně faren √PHAR [VT46]

dostat ñet- √ÑGET [QL]

dostate|čný fárëa [Et, LR] –k fárë [Et], farmë √PHAR [VT46]

došek tupsë √TUP [Et]

dotýkat se i. fyzicky appa- √AP1 [VT44], tenya- √TEN1 [QL] ii. týkat se ap- √AP1 [VT44]

doušek yulda √JUL1 [RGEO, PE17], suhto √SUK1 [Et]

doutnat *yul- √JUL2 [Et] ◊ Tak se nabízí dle Etymologií; PE17 mají yul- „pít“ √JUL1.

dovednost curwë, ve slož. curu- √KUR [Et, PM] ◊ Technická dovednost, vynalézavost – ne vždy však se zcela dobrým úmyslem.

dovnitř minna √MI, NA1 [Et], mir √MI, DA [Et]

dovolit, povolit lav- √DAB [Et] ◊ Hom. „líznout“ √LAB.

drahý i. cenný mirwa, velmi mírima, mimírima √MIR1 [PE17] ii. milý melda [PE17], melin √MEL, moina √MOJ [Et]

drak lócë √LOK [Et, PE17, GL], hlócë √SLOK [PE17, S], angulócë √AÑGU, LOK [Et]; okřídlený rámalócë √RAM1, ohnivý urulócë √UR1, vodní lingwilócë √LIW [Et], s pokladem föalócë √PHO3 [QL] ◊ Slovo lócë buď od počátku začínalo hláskou l-, nebo se tak ve Třetím věku vyslovovalo starší neznělé hl-. Lócë též „záhyb, vlna vlasů“ [PE17].

dráp atsa √GAT1 [Et], racca –atý raccalepta √LEP [SD]

dravec, predátor laman raustëa «  lama raustea √LAMAN, RAW [QL]

drobek mië [PE13]

Drobní trpaslíci mn. Picinaucor, Pitya-naucor √PIK, NUK [WJ], nuxor √NUK [PE17] ◊ Též attalyar „dvounožci“, neboť byli zprvu považováni za vzpřímeně chodící zvířata.

drobný pitya √PIK [WJ], titta √TIT [Et]

drolit se ruxa- [MC]

drsný, násilný naraca √NARAK [Et]

drtit mal-, min. málë √MAL1 [QL]

Drúadan , Rúatan √ATAN [UT]

druh, odrůda nostalë √NO1 [QL]

Druhorození mn. Apanónar √AP2, NO1 [WJ, S] ◊ Elfí pojmenování rasy lidí.

druhý attëa √ATAT [VT42], atya √AT [VT41], †tatya √TAT2 [WJ, VT42]; následující neuna √NDEW [Et]

dryáda tavaril, v mužském rodě tavaro, tavaron √TAWAR [Et]

držet i. mahta- √MA3 [VT47, PE17, Et] ii. ponechávat si *hep- √KHEP [PPQ] iii. při čem/kom himya- √KHIM [Et] ◊ První výraz (s významem též „zacházet, ovládat, používat“) splývá s mahta- √MAK „vládnout zbraní, bojovat“.

dřevěný taurina √TAWAR [Et], toina √TAW [PE17]; turúva [QL, PE16], ve slož. turu- √TUS2 [UT]; ztuhlý tauca √TAW [PE17]

dřevo tavar √TAWAR [Et], töa √TAW [VT39, PE17]; zejm. palivové turu √TUS2 [QL, PE16]; ◊ Hom. töa „vlněný“ √TOW [Et].

dřít, tvrdě pracovat móta- √MO2 [Et]

dříve √JA2 [Et]

dub norno [Et], nordo [PE17], nornë √DORON [QL] ◊ Norno „houževnatý, nepoddajný“ je též jedno z označení pro trpaslíka.

duben víressë √WIR2 [LotR]

dubo|listý nornelassë, nornelassëa –vý nornëa √DORON [QL] ◊ Nornelassë(a) „mající listy jako dub“.

duha helyanwë √3EL, JAT [Et] ◊ „Nebeský most.“

duch fairë √PHAJ1 [MR, MC, PE17], súlë √THU [PE17, LotR]; ëala √EÑ [MR]; uniklý z mrtvého těla manu √MAN1 [Et] ◊ Fairë (hom. „smrt“ √PHIR) je obecné, lze použít též jako „přízrak“; ëala („jsoucí“) je takový duch, jehož přirozeností je existovat bez těla. Súlë může znamenat také „dech“.

Duch svatý Aina Fairë √AJAN, PHAJ1 [VT44], Airefëa √GAJAS, PHAJ1 [VT43]

důl sinquelë √SINIK [QL], felco √PHELEK [PE17] ◊ Felco též „jeskyně, podzemní příbytek“.

důležitý valdëa √BALAD, zásadní vildima √BILID [QL]

dům cöa √KAW1 [VT47, PE17, WJ], car(d-) √KAR [Et]; martan (martam-), martaman (martamn-) √MBAR, TAM2 [PE17] ◊ Cöa (pův. zejm. skromnější přístřeší, bouda) lze použít metaforicky jako „tělo“ [PE17].

Dúnadan Núnatan √NDU, ATAN [WJ, PE17], tarcil(d-) [LotR, PE17, Et], tarhil(d-) √TA3, KHIL [PE17]

dupat, dusat *vatta- √BAT [PPQ]

dusit quosta- d. se quor- « qoro-, min. quondë √KWOD [QL] ◊ Též „topit (se)“.

duše obývající tělo fëa √PHAJ1 [MR, WJ, PE17] ◊ Též metaforicky cöacalina „světlo domu“ (tj. těla, hröa) √KAW1, KAL [MR].

dut|ina unquë √UNUK [LotR, Et], rotto √ROT [QL] –ý unqua √UNUK [Et], ronta, rotwa √ROT [QL] ◊ Rotto se v pozdějších zdrojích překládá jako „jeskyně, tunel“.

důvěra, věrnost astar √SATAR [PE17]

důvěrný oholima √WO, KHOL [PE17] ◊ V gramatice se tak označuje 1. os. duálu inkluzivního „my dva“.

důvod *tyarwë √KJAR [PPQ], tyasta « casta [LF, QL]

důvtip návë √NAW [QL] ◊ Hom. „bytí“ √NA2.

dužina maru √MAR1 [QL]

dva atta √ATAT [Et, PE17, VT42], konc. duálu -t √AT2 [RGEO, PE17, VT47], -u √JU [Et, VT39]

dvanáct yunquë √JU, ENEK [VT47, PE14, 17], *rasta √RASAT [Et] –ina yunquesta √JU, ENEK, SAT [VT48]

dveře j. č. fenna √PHEN [PE17]

dvojče onóna, mn. ónoni √WO, NO1 [WJ] ◊ Slovo je původně příd. jm. slovesné „narozený jako jeden z dvojčat“. Kupodivu je uveden plurál, a nikoli duál.

dvojhláska ocamna √WO, KAM2 [PE18, VT44]; ohlon √WO, SLON [VT39] ◊ Ocamna je dvojice samohlásek, které se vyslovují v jedné slabice; ohlon má širší význam, označuje i dvojici souhlásek.

dvoj|itý, –násobný atwa √AT2, tanta √TAT2 [Et]

dvojsouhláskový o kořeni attólamaitë √ATAT, WO, LAM [PE18]

dvouno|hý attalaitë [VT49, QL] –žec attalya [WJ], attalin √AT2, TAL [QL] ◊ Attalyar (zřejmě zpodstatnělé příd. jm.) je pojmenování Drobných trpaslíků.

dvouruký atamaitë √AT2, MA3 [PE17]

dýchat súya- √THU [Et]

dýka sicil √SIK [Et], naica √NAK, NDAK [GL]

dým páchnoucí usquë [Et] –ka *uscil, *uscillë √USUK [PPQ]

džbán, baňatá nádoba ulma [QL] ◊ Nabízí se příbuznost s kořenem UL, ale zdroj tuto etymologii přímo popírá (spíše by měl znít *lum).

Přidat komentář

Autor:

Text:

Opište tento text:

CAPTCHA

Komentáře

„Tragédie žen spočívá v tom, že se každá nakonec podobá své matce.“ Oscar Wilde