Kořenovník (úvodní části)

04.10.2011 [16:40], Quen, Kořenovník, komentováno 0×

Předmluva

Kořenovník je přehledem etymologických kořenů (někdy méně vhodně zvaných kmeny), z nichž se odvozují slova ve všech eldarských jazycích. Koncept kořenů bych označil za základní prvek Tolkienova komplexního přístupu k elfím jazykům, neboť tyto jazyky sjednocuje a dává jim diachronní (časový, vývojový) rozměr.

Z vnitřního pohledu reprezentují kořeny představu elfích jazykovědců o vývoji jejich vlastních jazyků. Kořeny nejsou samy o sobě slovy, jsou však patrně velmi blízko slovům nejstarších elfích jazyků – prvotní elfštiny a obecné eldarštiny. Mají poměrně pevnou strukturu a inventář hláskových prvků. Postupy, jakými se z nich odvozovala slova, jsou vcelku dobře známy.

Při psaní Kořenovníku jsem využíval Tolkienovy texty ze všech období tvorby. Některé údaje prošly úpravami – jedná se zejména o kořeny ze starého Qenya Lexiconu, které jsem upravil, aby zapadaly do nové struktury kořenů a aby z nich bylo možno dále odvozovat. Homonymní kořeny vypisuji bez omezení a odlišuji je číslicemi. Hojně vyznačuji vztahy mezi kořeny.

Kořenovník má dokumentovat Tolkienovo jazykové dílo z jiného pohledu než slovníky (které zobrazují obvykle jen „povrch“). Má sloužit jako pomůcka pro odvozování quenijských slov: umožňuje totiž využití znalostí kořenů tam, kde znalost hotových slov chybí. Kořenovník je i doplněním Slovníku – skrze kořeny může uživatel získat představu o hlubších souvislostech slov.

V předkládané podobě je Kořenovník kompletní a bude procházet jen menšími úpravami, jejichž vhodnost se ukazuje při psaní Slovníku. Rovněž budou přidávány nově získané informace. Máte-li k textu nějaké poznámky, náměty či námitky, potěší mě, když mi napíšete.

Stavba kořenů

Eldarský etymologický kořen se skládá ze souhláskových prvků, mezi nimiž se nachází shodné prvky samohláskové. Souhláskovým prvkem může být

• souhláska zapisovaná jedním písmenem – T, K apod.,
• souhláska přídechová vyznačená písmenem H – TH, PH, KH,
• dvojice souhlásek vzniklá zesílením – D ‹ ND, L ‹ GL aj.,
• na začátku kořene kombinace S a jiného souhláskového prvku – ST, SKH apod.,
• kombinace výše vypsaného s polosamohláskou – KJ, KHJ, KW apod.

Zvláštním případem je quenijský určitý člen i, v němž nelze nalézt žádný kořen se souhláskou, a záporný prvek u-/ú-, který též podle pozdějších zdrojů ani v nejstarší fázi jazyka neměl souhlásku.

Použitelné samohlásky jsou stejné jako v quenijštině, tj. I, E, A, O, U. Kořeny z Qenya Lexiconu mohou mít místo samohlásky slabikotvornou souhlásku (L, N, R, S), ale takovéto kořeny se později nevyskytují a lze je upravit na tvary v obvyklém uspořádání. V Kořenovníku jsou tyto úpravy vyznačeny.

Podle počtu souhláskových prvků se rozeznávají kořeny

• jednosouhláskové – např. EL, LU,
• dvojsouhláskové – TEÑ, KHIL, SKWAR,
• trojsouhláskové – GALAD, STALAG.

V některých případech vznikl dvojsouhláskový kořen rozšířením (prodloužením) jednosouhláskového; a podobně v některých trojsouhláskových kořenech rozeznáváme původní dvojsouhláskový tvar. Známým příkladem je KWEN „elf“ a KWET „mluvit“ od KWE, nejstaršího slovního základu pro označení vokální řeči. Delší než trojsouhláskové kořeny se nevyskytují, a to ani mezi kořeny vzniklými rozšířením jiných kořenů.

Samohláska, která vyplňuje souhláskovou „kostru“ kořene, se označuje jako kořenová samohláska aneb sundóma. V základním tvaru stojí mezi všemi souhláskovými prvky kořene a může se psát i na konec jako tzv. samohláskové rozšíření (ómataina), aniž by se cokoli měnilo. Není tak žádného rozdílu např. mezi psaním KHIL a KHILI.

Kořenová samohláska na začátku kořene se nazývá augment. Položením sundómy na začátek kořene vznikl např. kořen ANAR „Slunce“ od NAR¹ „plamen, oheň“.

U jednosouhláskových kořenů je volnost umístění samohlásky omezena: jeden z výskytů sundómy může být pevný. Jsou tak kořeny s pevnou samohláskou

• počáteční – ES „jmenovat“, ET „ven, vně“,
• koncovou – SI „toto, zde, nyní“, JU „dva, oba“,
• žádnou – AN² ≈ NA² „být“, IM¹ ≈ MI „v, uvnitř, dovnitř“.

Při nedodržení pevné samohlásky změníme význam kořene (např. ES/SE) nebo dostaneme kořen, který neexistuje, či jeho význam neznáme (JU/*UJ). Pevná samohláska nemůže být v zápisu vynechána. U kořenů bez pevné samohlásky je při změně umístění samohlásky výsledkem variace zpravidla s malým nebo žádným významovým posunem (IM¹ ≈ MI).

Vyskytují se kořeny zakončené samohláskou U, aniž by to byla kořenová samohláska. Tato samohláska se v Kořenovníku narozdíl od běžné ómatainy zapisuje. Je možné, že by záměna zápisu U a W (např. NIKW/*NIKU) nebyla chybou, třebaže U je prvkem samohláskovým, a W souhláskovým.

Vysvětlivky ke Kořenovníku

Uspořádání hesla

Heslo v Kořenovníku začíná etymologickým kořenem sázeným tučně a kapitálkami. Stejně znějící kořeny jsou odlišeny číslicemi v horním indexu (např. 3OR¹, 3OR²). Symbol « značí úpravu provedenou někým jiným než Tolkienem; následuje původní, doložená podoba. To se týká zejména mých úprav slov z QL. Přízvuk u kořenů vyznačen není. Rovněž není vyznačena délka samohlásek, třebaže ji Tolkien u některých kořenů psal.

Má-li kořen více významů, aniž by bylo třeba jej dělit na více kořenů homonymních, jsou tyto vyznačeny tučným římským číslem (i., ii. atd.). V hranatých závorkách je vypsán odkaz na zdroj. Zkratky zdrojů jsou vysvětleny v tabulce dále. Vypsány jsou nejvýše tři nejdůležitější zdroje.

Objevuje-li se u odkazu na zdroj hvězdička, znamená to dotvoření ne zcela doloženého kořene. Správně by patřila před kořen samotný, ale to by rušilo zarovnání. Za zdrojem mohou být uvedeny informace o souvisejících kořenech, viz níže.

Následuje vysvětlení významu kořene. Pokud se jedná o jeho přímý překlad, slova jsou uzavřena v uvozovkách. Hvězdička před překladem opět značí údaj, který není Tolkienem přímo uveden. Význam kořene chybí, pokud jej z odvozených slov nelze s přiměřenou jistotou ani odhadnout – pak jsou přeložena až odvozená slova. Rovněž není psán u některých rozšíření kořenů při zachování významu.

Za dvojtečkou jsou psána kurzívou quenijská slova. Zkratka Tel. značí, že od kořene jsou známa pouze slova v telerijské jazykové větvi. Za odvozenými slovy jsou uvedeny odkazy na související kořeny – vysvětlení symbolů je uvedeno níže. Heslo je zakončeno komentářem odděleným značkou ◊.

Značky souvislostí kořenů

≥	vytvořeno augmentem (sundómou v předponě) z následujícího
≤	odtud vytvořeno augmentem následující
←	vytvořeno rozšířením z následujícího
→	odtud vytvořeno rozšířením následující
›	vytvořeno zesílením (antoryamë) z následujícího
‹	odtud vytvořeno zesílením následující
≈	reverzace (otočení) jednosouhláskového kořene
&	splynutí kořenů v odvozených slovech, ovlivňování významů
¤	následuje odkaz na kořen, který je či by mohl být příbuzný hláskovou variací
Δ	následuje odkaz na kořen stejného nebo podobného významu
×	následuje odkaz na kořen opačného významu

Odkazy na zdroje

Zdroje jsou vypsány zkratkou, číslo strany se neuvádí. Není tedy možno podle odkazu rychle vyhledat původní údaj; účelem uvádění zdrojů je spíše poskytnout informaci o období vzniku a charakteru zdroje, z něhož výraz pochází.

Primární zdroje

Et	The Etymologies (1936–38), obsaženo v LR
GL	The Gnomish Lexicon (kolem 1917), vyšlo v r. 1995 jako PE11
LotR	The Lord of the Rings – Pán prstenů, 1. vyd. 1954, 2. vyd. 1966
LR	The Lost Road and Other Writings (texty z 2. pol. 30. let), HoME V., vyd. 1987
MC	The Monsters and the Critics (and Other Essays) – Netvoři a kritikové (a jiné eseje), obsahuje báseň Markirya z konce 60. let, vyd. 1983
MR	Morgoth's Ring (kolem r. 1960), HoME X., vyd. 1993
PE	Parma Eldalamberon, periodikum: PE11–16 obsahují starší texty (do konce 30. let), PE17 současná s Pánem prstenů
PM	Peoples of Middle-earth (konec 60. let), HoME XII., vyd. 1996
QL	The Qenya Lexicon (1915–1920), vyšlo v r. 1998 jako PE12
S	The Silmarillion – Silmarillion, vyd. 1977
UT	Unfinished Tales of Númenor and Middle-earth – Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě (50. a 60. léta), vyd. 1980
VT	Vinyar Tengwar, periodikum: většinou 50. a 60. léta; VT45, 46 obsahují dodatky a opravy k Et; VT27, 28, 36, 40 staré písemnosti
WJ	The War of the Jewels (zejm. text Quendi and Eldar, 1959–60), HoME XI., vyd. 1994

Zdroje nedoložených slov

HKF	Helge Kåre Fauskanger, http://folk.uib.no/hnohf
LF	Laisi Finwen, http://laisifinwen.wz.cz
PPQ	Parma Penyanë Quettaron, http://www.elvish.org/gwaith/ppq.htm
Q	Quen, http://quenyalambe.bluefile.cz

Příklady

Uveďme pro příklad skupinu hesel z Kořenovníku:

LAW¹ [QL, PE17] „(rostlinný) život“: laucë, laucien, löa, loitë → LAWAR ¤ LAJ Δ GAL¹, KEW², KOJ, TUJ

LAWAR [PE17, Et] ← LAW¹ „zlato, zlaté světlo“: laurë, laurëa, lávar, löar ‹ GLAWAR Δ KUL, MALAT ◊ Pův. zřejmě označoval květy jasných barev, zejm. zlaté, snad konkrétně Laurelinu – taková je souvislost s LAW¹.

GLAWAR [Et] › LAWAR *„zlato, zlaté světlo“: Tel.

Budiž vysvětleno, jaké informace tyto položky poskytují. Uvádí se kořen LAW, který je znám z Qenya Lexiconu a Parmy Eldalamberon sedmnácté; je přeložen jako „(rostlinný) život“. Jelikož je znám ještě jeden kořen stejného znění, značí se tento číslicí 1 v horním indexu.

V quenijštině se kořen projevuje ve slovech laucë, laucien, löa, loitë. Tento dvousouhláskový kořen má trojsouhláskové rozšíření LAWAR. Je znám kořen LAJ, u nějž kvůli hláskové i významové podobnosti je možné, že je s LAW¹ příbuzný. Kořeny podobného významu zahrnují GAL¹, KEW², KOJ a TUJ.

Kořen LAWAR je doložen v PE17 a v Etymologiích. Jedná se o rozšíření kořene LAW¹. Význam kořene je „zlato, zlaté světlo“ a v quenijštině se projevuje ve slovech laurë, laurëa, lávar a löar. Je zaznamenána zesílená podoba kořene GLAWAR. Podobný význam mají kořeny KUL a MALAT. U hesla je komentář, který vysvětluje významovou souvislost s LAW¹.

Kořen GLAWAR je uveden v Etymologiích, vznikl zesílením počáteční souhlásky kořene LAWAR. Význam je nejspíše „zlato, zlaté světlo“ – tedy jedná o čistě hláskovou variaci, změně významu nic nenasvědčuje. Z této podoby kořene se odvozovalo jen v telerijských jazycích.

Přidat komentář

Autor:

Text:

Opište tento text:

Komentáře

Jede na K:CMS v2.1.1.