Slovník česko–quenijský (Č)
27.03.2011 [20:43], Quen, Slovník česko–quenijský, komentováno 0×
Toto je HTML verze části Slovníku česko–quenijského, verze Lairë 2013. Jiné stránky obsahují úvodní oddíly k tomuto textu (vysvětlivky apod.) a odkazy na soubory PDF ke stažení.
čaj tyé [QL]
čára tië, rovná tëa √TEÑ2, TE3 [Et] ◊ Obojí znamená též „cesta“.
čárka diakrit. andatehta √ANAD, TEK [Et, PE17] ◊ Znaménko pro prodloužení samohlásky v plném psaní.
čaroděj sairon √SAJ1 [Et], z řádu Moudrých ze Západu Istar √IS1 [UT, S] ◊ Istari se vykládá jako „Ti, kteří vědí“; slovo sairon má podobný původ, ale nemá, narozdíl od Istar, v rámci Tolkienova světa tak konkrétní význam.
čas i. jako pojem lúmë [Et] ii. období či bod v čase lúmë [LotR, PE17, VT49], lú √LU1 [Et] ◊ Lúmë se též překládá jako „hodina“, ale stěží lze použít jako jednotka času.
časný, ranní arinya √AR2, AS1 [Et]
časový lúmëa « lúmia √LU1 [QL] ◊ Zřejmě též „dočasný, pomíjivý“.
častý, četný rimba √RIM1 [Et]
čelist anca √ANAK [LotR, Et, S], nangwa √NAK [Et] ◊ Anca, ač gramaticky jednotné číslo, se někde překládá množným číslem – „čelisti“.
čel|enka *timbarma [Q] –o timbarë [PE14]
čep peltas (peltax-) √PEL2, TAK [Et] ◊ „Otočné upevnění“, pevný bod otáčení.
čepel hyanda √SJAD [QL]; zejm. meče maica √MAK [VT39], †russë √RUS2 [Et] ◊ Zákl. významem russë je „lesk, blýskání“.
černoruký morimaitë √MOR, MA3 [LotR, VT49, SD]
černý morna [MC, PE17, QL], morë (mori-) [Et], morqua √MOR [QL] ◊ Morë může být též podst. jm. „temnota“. V podobě mori- se využívá ve složeninách (morimaitë, Moringotto).
čerstvý virya √WIR2 [VT46], loitë √LAW1 [QL], céva √KEW1 [VT48]
červ wembë, wembil √WEB [QL]
červen nárië √NAR1 [LotR] ◊ Znamená „slunečný“ nebo „ohnivý“.
červenec cermië [LotR]
červenka cilapi, cilapincë [QL]
červený carnë (carni-) √KARAN [PE17, Et, QL]; ohnivý narwa √NAR1 [Et], ruměný roina √ROJ2, aira √GAJ2 [Et]; do zlata culda, culina √KUL [Et], do oranžova carmalin √KARAN, MAL2 [QL]; Van. nasar [WJ]
červík testë [QL]
česat pecu- « peqe-, min. penquë √PEKW [QL]
četný, častý rimba √RIM1 [Et]
čí táz. *mava √MA1 [HKF], *mano √MAN2 [LF] ◊ Odvozeno jako posesiv, resp. genitiv od tázacího základu.
čich nustë √NUS1 [QL]
čichat, očichávat nuv- « nuvu-, min. núvë √NUPH [QL]
čin tyar(d-) « car(d-) √KJAR [Et], carda √KAR [PE17] ◊ Úprava prvního výrazu je pokračováním Tolkienovy úpravy příbuzných slov v témže odstavci.
činel tontil « tontl, tontilla [QL]
činitel tyaro √KJAR [Et]
číslo, počet nótë √NOT [Et] –vka notessë √NOT, ES [VT47, 48]
číst cenda- √KEN [VT41], henta- √KHEN; nahlas et-henta √ET, KHEN [PE17] ◊ Původním významem slov je „pozorovat (za účelem získání informací), prohlížet si“.
čist|it poita-, min. poinë [QL] –ý poica √POJ [Et, QL], soina √SOW, alluva √ALU [QL]
číše sungwa √SUK1, súlo (súlu-) √SUG [Et]; yulma √JUL1 [RGEO, PE17, VT49] ◊ Hom. yulma „uhlík, doutnající dřevo“ √JUL2.
člověk, tj. z Mladších dětí Ilúvatarových atan √ATAN, fírima √PHIR [WJ] ◊ Dále a přesněji viz „lidé“. Neurčitý podmět viz „někdo“.
čtení cenda √KEN [VT41], hentië √KHEN [PE17] ◊ Obojí je získáno ze složenin: parmahentië „čtení knih“, sanwecenda „čtení myšlenek“.
čtrnáct *canquë –ý *canquëa √KAN3 [Q, VT48]
čtverec, čtyřúhelník *cantil(d-) √KANAT, TIL1 [PPQ] ◊ U Lamairu se používá pro čtyřčlenný bojový útvar.
čtvrtek 4. den v 6-denním týdnu aldúya, v númenorejském 7-denním aldëa √GALAD [LotR] ◊ První výraz znamená „den Dvou stromů“, druhý „den Stromu“.
čtvrt|ina canasta, casta √KAN3, SAT [VT48] –ý cantëa √KANAT [VT42]
čtyři canta, ve slož. někdy can- √KAN3, KANAT [Et, PE17, VT48] –cet *canquain √KAN3, KWAJAM [Q]
čumák, rypák mundo √MBUD [Et] ◊ Stejné slovo znamená „býk“ [Let].