Sekce

Slovník česko–quenijský

0 A B C Č D E F G H CH I J K L M

PDF Papír A4 Papír A5 Obrazovka

Kořenovník

0 A B D E G 3 I J K L M N Ñ O P R S T U W

rejstřík A–M N–S Š–Ž

PDF Papír A4 Papír A5 Obrazovka

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:


Registrace

Slovník česko–quenijský (L)

Toto je HTML verze části Slovníku česko–quenijského, verze Lairë 2013. Jiné stránky obsahují úvodní oddíly k tomuto textu (vysvětlivky apod.) a odkazy na soubory PDF ke stažení.

labuť alqua √ALAK [Et, QL, S]

láhev olpë [QL]

lamp|a calma √KAL [LotR, Et, PE17], calar √KALAR [VT47] –ář (výrobce lamp) calmatan √KAL, TAN1 [PE17]

lásk|a melmë –yplný, milující méla √MEL [Et]

lastura hyalma √SJAL [Et]

lazurit ningon(d-) √NIN2, GONOD [QL]

látka (tkanina) lannë √LAN2 [Et]

lávka sarapenda √SAR3 [QL]

lázeň, koupel saunë √SOW [QL]

lebethron lepetta √LEP [PE17] ◊ Gondorský strom s tvrdým dřevem a listy podobnými listům jírovce.

led helcë √KHELEK [Et, QL]

leden narvinyë √NAR1, WIN [LotR] ◊ Slovo nesouvisí s ledem, znamená „obnovení ohně“.

ledňáček halatir(n-), halatirno √SKAL2, TIR [Et]

ledový helca √KHELEK [Et, QL, S] ◊ Ve významu „z ledu“ i „ledově chladný“.

lecht|ání, šimrání cityalë –at citya- –ivý cityalëa √KIT [QL] ◊ Cityalëa též přeneseně: „citlivý, choulostivý“.

leknín ailinon √AJ2, LIN2, žlutý nénu √NEN [QL] ◊ Laisi upravuje ailinon na ailinion.

lem lanë (lani-) √LAN1 [VT42], ríma √RIM2 [Et]; roucha lappa √LAP1 [GL]

lembas coimas √KOJ, MBAS [PM, S], lerembas √LED, MBAS [PE17] ◊ „Chléb života“ a „cestovní chléb“.

lepidlo, lepivá hmota lutil «  lutl √LUK3 [QL]

lepší arya √AR1 [PE17] ◊ Zákl. význam „vynikající“, používáno jako 2. stupeň k mára. „Nejlepší“ je i arya.

les velký taurë √TAW, TAWAR, TUR [Et, PE17, VT39], obyčejný *al(d-) √GALAD [LF, GL]; zalesněná země tavasta √TAW, SAT [QL]

lesník *tauron √TAWAR [PPQ] ◊ Ze sind. tauron [PM].

leštěný runda √RUN3 [PE17] ◊ Hom. „kyj, klacek“ √RUD.

let zběsilý alaco √ALAK [VT45, Et]

letět vil-, min. villë √WIL, ramya- √RAM1 [Et]; ve větru hlapu- [MC]; řítit se *rip- √RIP1, střemhlav *sor- √THOR [Et] ◊ Slovesa *rip- a *sor- nejsou přímo uvedena, jsou převzata z významů kořenů.

léto lairë √LAJ [LotR, Let, PE17] ◊ Hom. lairë √LIR „báseň“. babí léto (vlákno) filumë √PHIL [QL]

lev rá(v-) √RAW [Et]

lev|ice hyarma [VT47, 49] –oruký hyarmaitë √KHJAR, MA3 [Et] –ý hyarya √KHJAR [Et] ◊ Tato slova v quenijštně nijak nenaznačují nešikovnost nebo nepoctivost.

lezec retto √RET1 [PE17]

lež furu √PHUR [GL] ◊ HKF navrhuje upravit na *huru.

ležet caita-, min. cainë, cëantë √KAJ1 [RGEO, VT48, PE17] ◊ Též zeměpisně.

lhát *fur- √PHUR [GL, LT2] ◊ Slovo není přímo uvedeno jako quenijské. HKF navrhuje upravit na *hur-.

líb|ání miquilë –at micu- «  miq- √MIKW [QL]

libra jedn. hmotnosti *lungwë √LUG1 [HKF]

lid lië, ve slož. -lië √LI1 [Et, WJ, QL], hos(t-) √KHOTH [QL]

Lidé mn. Hildor [WJ, S], Hildi √KHIL [PE17, Et]; Apanónar √AP2, NO1 [WJ, S]; Fírimor [VT49, LR], Fírimar, Firyar √PHIR [WJ], Engwar √GEÑG [Et, S]; Atani √ATAN [LotR, S] ◊ Jména znamenají po řadě „Nástupci“, „Druhorození“, „Smrtelníci“, „Neduživí“, „Druhý lid“. Poslední z výrazů se pův. používal jen pro tři domy Přátel elfů, ale později nabyl obecnějšího významu a Elendili se odlišovali výrazem Núnatani či tarhildi [PE17].

lilie indil [WJ], narwë √NARAD [QL]

líska cottulë, cotulwë √KOT2 [QL]

list i. lassë √LAS1 [Et, RGEO, QL], malý pat (papt-) ii. papíru patil «  patl √PAP [QL] ◊ Dle jedné poznámky lassi = zejm. listy stromů, ne např. podlouhlé, tuhé listy cibulovin [PE17].

listnatý lassëa √LAS1 [QL]

listopad hísimë √KHITH [LotR, S] ◊ „Mlhavý“. Lasselanta, dosl. „listopad“, znamená „podzim“.

listoví olassië √LAS1 [Let, PE17], farnë √PHAS [VT46]

liš|ácký, vychytralý ruscuitë –ka rusco (ruscu-), mn. rusqui √RUS1 [VT41, PM]

lít ulya-, min. ulyanë lít se ulya-, min. ullë [Et] ◊ Sindarský ekvivalent znamená „pršet“. Možná by se i v quen. tento výraz dal použít pro silnější déšť.

litin|a *ulunga –ový ulungaina √UL, AÑG [Q]

líz|at lapsa- √LAB, vylizovat salpa- √SALAP [Et] –nout lav- √LAB [Et, PE17, QL] ◊ Hom. lav- √DAB „vzdát, povolit“.

loď cirya √KIR [Et, PE17, MC] ◊ Zvl. s ostrou přídí (souvisí s „řezat“).

loďka, člun luntë √LUT [Et, PE18, QL], venë √WEN2 [QL] ◊ Venë je pro loďku dlabanou z kmene, možná pro dlabaný výrobek obecně.

Loďka Slunce Calavénë, Calaventë √KAL, WEN2 [LT1]

loket ólemë [QL]

lokna, pramen vlasů findë √SPIN, PHIN2 [Et, PM]

lomoz, burácení rávë √RAB1, RAW [MC]

loni, loňský rok yenya √JEN1, JA2 [Et] ◊ Zda se jedná o podst. jméno, příslovce, nebo obojí, není jasné.

Lothlórien Lórien(d-) √LOS1 [RGEO, UT]; Laurenandë √LAWAR, NAD [UT], Laurelindórinan(d-) √LAWAR, LIN1, NDOR, NAD [UT, PE17] ◊ Lórien je pův. jméno obydlí Irma ve Valinoru. Druhý výraz znamená „Zlaté údolí“, třetí pak „Údolí zpívajícího zlata“, a je starší.

louka, trávník palis(t-), palistë √PAL [QL], pastvinanes(s-) √NETH2 [QL], vlhká nanda √NAD [Et]

loupat, škrábat rar- «  rara-, min. randë, rárë √RAD [QL]

loup|ež maptalë √MAP [QL, PE13], pilwë √PIL2 [QL] –it, uchvacovat mapta- √MAP [PE13]

lov roimë √ROJ1 [Et, VT46], raustë √RAW [QL] –ec *roitar [Q] –it roita- √ROJ1 [Et], *far- √SPAR1 [PPQ] ◊ Zákl. významem roita- je „pronásledovat“. Zřejmě kvůli odlišení významu dotvořeno *far- dle sind. faro [Et].

ložený, obtížený cumba √KUM2 [QL]

ložnice caimasan (-samb-) [Et], caimasambë √KAJ1, STAB [QL]

lučištník *quingar √KWIÑG [?]

luk quinga √KWIÑG [Et, QL]; √KU3 [Et] ◊  znamená především „oblouk“, ale snad také „luk“, jako v sindarštině. O výrazu lúva se naopak vysloveně píše, že tento význam nemá [PE17].

lůno móna [VT43], súma [MC]

lupič, zloděj pilmo, pilu √PIL2 [QL]

lusk vainë, orivainë √WAJ1 [QL] ◊ Vainë je obecnější (též „pochva“), druhý výraz označuje konkrétně lusk hrachový.

lvice ravennë √RAW [QL]

Přidat komentář

Autor:

Text:

Opište tento text:

CAPTCHA

Komentáře

„Žití, to je největší umění na světě, neboť většina lidí pouze existuje.“ Oscar Wilde