Kořenovník (G)
02.10.2011 [14:19], Quen, Kořenovník, komentováno 0×
Toto je HTML verze části Kořenovníku, soupisu eldarských etymologických kořenů, verze Coirë 2013. Jiné stránky obsahují úvodní oddíly k tomuto textu (vysvětlivky apod.) a odkazy na soubory PDF ke stažení.
GAJ1 [PM] „úcta, bázeň“, [WJ] „ohromit, vyděsit“: aica, aiya!, áya → GAJAR, GAJAS1, GAJAS2 ◊ Jinde se jako základ uvádí AJ1.
GAJ2 [Et]: aira „červený, ruměný“ Δ KARAN, ROJ2, RUS1
GAJ3 [PE17] „zet, rozšiřovat se, otevírat se“ → GAJAR ‹ ÑGAJ2 Δ GAS
GAJAR [PM] ← GAJ1, [PE17] ← GAJ3 „moře“ (pův. Veliké moře): airon, ëar ◊ Jinde odvozováno od AJAR bez souvislosti s velikostí či hrůzou.
GAJAS1 [PM, VT43*] ← GAJ1 „svatý, posvátný“: aira, airë, airëa, airita-, aista Δ AJAN ◊ Jinde se odvozuje od AJ1.
GAJAS2 [Et] ← GAJ1 „strach“: aista- Δ RUK
GAL1 i. [PE17] „růst (jako rostliny), vzkvétat, být silný, zdravý“, ii. [Et] „prospívat, dařit se“: alma, almarë, almárëa, almië, alya → GALAD, GALAS1 Δ LAW1 ◊ Druhý význam tohoto kořene a slova z Etymologií byla patrně přesunuta k AL1.
GAL2 [Et, VT45, PE17] „svítit“: úyalë ‹ ÑGAL ¤ GIL, KAL
GALAD [Et, UT] ← GAL1 „strom (rozložitý)“: *al, alda, Aldaron, aldëon Δ ORON
GALAS1 [Et] ← GAL1 „veselit se, být šťastný“: alassë, alassëa Δ MBER
GALAS2 [QL*] „mramor“: alas, alasca, alasta
GAP [Et] „hák, dráp“: ampa ¤ GAT1 Δ REP
GAR [Et] *„mít, držet, vlastnit“: aran, arda, armar, arwa, -arwa (aldarwa), aryon → GARAT ¤ 3AR Δ KHER ◊ Jiná, pozdější etymologie slova aran je uvedena u kořene ARAN.
GARAT [Et] ← GAR: arta „opevnění“
GAS [Et] „zet, zívat“: assa Δ GAJ3, JAG
GAT1 [Et] *„chytit, zachytit“: atsa ¤ GAP Δ REP
GAT2 [Et] *„jeskyně“: Tel. ¤ GATH Δ PHELEG, ROD
GATH [Et] ¤ GAT2
GAW [Et] „vymyslet, vynalézt“: aulë, Aulë (lidová etymologie), auta- ¤ GOW
GEÑG [Et, VT45] „nemocný“: engwa, Engwar, *yengwa Δ KWOL, LEW
GEREN [QL*] „železo, ocel“: eren ¤ JEREN Δ AÑG
GIL [Et, PE17] „svítit (bíle n. bledě)“: Ilma, Ilmen, tingilindë, tingilya ‹ ÑGIL ¤ GAL2, RIL, SIL, THIL Δ IT1
GIR [Et] „třást se, chvět se“: Tel. Δ KWATH, PAP
GJEL [Et] *„radovat se, jásat“: yello Δ MBER
GJER [Et] *„opotřebovávat“: yerna, yerya-
GLAD [PM] › LAD2 „smát se“: Tel.
GLAM [Et] › LAM *„zvuk, hluk“: Tel. ¤ ÑGJALAM
GLAN [VT42] › LAN1 „okraj, lem, hranice, mez“: Tel.
GLAWAR [Et] › LAWAR *„zlato, zlaté světlo“: Tel.
GLIB [VT45] › LIB2 *„mast“: Tel.
GLIÑG [Et] › LIÑG „viset“: Tel.
GLIR [Et] › LIR „zpívat“: Tel.
GLIS [PE17] › LIS *„med“
GLOS [VT42] › LOS2 „bílý“: Tel. ¤ GOLOS
GOLOB [Et]: olwa „větev“ ◊ Jinde uvedeno jako OLOB.
GOLOS [Et] ← LOS2 *„sníh“: olos, olossë ¤ GLOS Δ SRIS
GON i. [PE17] *„kámen (jeden)“: *on ii. « ONO [QL] „tvrdý“: onin → GONOD
GONOD [Et] ← GON „kámen (materiál)“: on, ondo, Ondolindë, onwa Δ SAR1
GOR [Et] „prudkost, ukvapenost, pud“: ormë, orna ¤ 3OR1, 3OR2, KHOR Δ ALAK
GOS [Et] „hrůza, děs“: ossë, Ossë (lidová etymologie) ¤ GOTH Δ ÑGUR2, RUK, THOS ◊ Jiné odvození viz OS2.
GOTH [Et] ¤ GOS
GOW [Et] „vymyslet, vynalézt“ ¤ GAW
GRAW [VT47]: röa „pes“ Δ SAW2
GROJ [Et] › ROJ2 „červený, zrzavý“: Tel.
GRON [PE17] › RON2 „pevný, hmotný“: Tel.
GROT [WJ] › ROT „kopat tunel, hloubit“: Tel.
GRUD [VT45] › RUD *„kyj“: Tel.
GRUK [WJ] › RUK „strach“: Tel.
GU [Et] ≈ UG1 záporný kořen, často se zlými souvislostmi: u-, ú- (úvanimor) ¤ U Δ BA, LA, MU ◊ Pozdější zdroje mají záporný prvek ú bez souhlásky už v prajazyce (U) a neuvádějí „zlé souvislosti“.
GUR [PE17] „obtížný, tuhý, těžký, těžkopádný“: urda, ur-, uru- (urucarin) Δ DER2, SRAG
GWAL1 [PE17] „být podrážděn, vzrušen“: inwalmë, walda, walmë, walta-, walya- ¤ WAL
GWAL2 [PE18] „trpět muka“ ‹ ÑGWAL
GWEN [Et] *„svěží, světlezelený“: wén, wenya Δ LAJAK, NETH1, WIR2 ◊ Asociováno s WEN1 „dívka“, ale je to od původu odlišný kořen.