Sekce

Slovník česko–quenijský

0 A B C Č D E F G H CH I J K L M

PDF Papír A4 Papír A5 Obrazovka

Kořenovník

0 A B D E G 3 I J K L M N Ñ O P R S T U W

rejstřík A–M N–S Š–Ž

PDF Papír A4 Papír A5 Obrazovka

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:


Registrace

Kořenovník (L)

Toto je HTML verze části Kořenovníku, soupisu eldarských etymologických kořenů, verze Coirë 2013. Jiné stránky obsahují úvodní oddíly k tomuto textu (vysvětlivky apod.) a odkazy na soubory PDF ke stažení.

LA [Et]AL2 „ne“, kořen prostého záporu, [PE18] „nebýt“: il- (ilfirin), la- (lacarë), , lala, lau, laumë Δ BA, GU, MU ◊ Dle některých poznámek Tolkien tento kořen opustil. [PE17]

LAB [Et, PE17, QL] „lízat, hýbat jazykem“: lamba, lambë, lapsa-, lav- ¤ LAP2 ◊ Slovo lambë je asociováno též s kořenem LAM „zvuk“, vytvořeno bylo ale od LAB.

LAD1 [Et] *„široký, plochý“: landa, lára ¤ DAL, LAT1 Δ PAL × AK1

LAD2 [PM] „smát se“: lala-GLAD ¤ LAL Δ KAK, MIR2 ◊ Změna d na l je v tomto postavení zřejmě nepravidelná.

LAG1 [Et] *„ostří, klín“: lango Δ NEK1

LAG2 [PE17]: lango „krk“ ¤ LAK2 Δ AKAS

LA3 [PE17] „křižovat, přecházet, překračovat“: , langë, lango, lahta-, pella ¤ LAÑ

LAJ [QL, PE17, VT45] „žít, kvést“: lairë, laisi, laitoLAJAK ¤ LAW1

LAJAK [Et]LAJ: laiqua „zelený“ Δ GWEN

LAK1 [Et] „svižný“: larcaALAK Δ KJELEK

LAK2 [Et] „polykat“: *lac-, lanco ¤ LAG2 Δ SLUK

LAL [PE17] „smát se“ ¤ LAD2

LALAM [Et] „jilm“: alalmë, lalmë Δ ALAB ◊ Odvozená slova byla též asociována s GAL1, AL1.

LAM i. [Et, VT39] „zvuk“: láma, lámina, lamma, lamya-, nalláma Δ OM, SLON; ii. [WJ, PE17] „zvuk, zvl. vokální, ale zmatený či neartikulovaný; hlas zvířete“ ‹ GLAMLAMAN

LAMAN [WJ]LAM *„ti, jejichž hlasy jsou lam“, tj. zvířata: laman, lamanwa ◊ Utvořeno rozšířením kořene LAM (ve druhém významu) stejným způsobem, jako od KWE bylo KWEN. QL má kratší LAMA.

LAN1 [VT42] „okraj, lem, hranice, mez“: lanca, landa, lanë, lanwa, lanya-GLAN Δ REG, RIM2

LAN2 [Et] „tkát“, [PE17] „splétat“: lanat, lannë, lanwa, lanya- Δ NAT, WEJ, WID, WIG2

LAÑ [PE17] „přes, za“: , langa-, palla ¤ LA3 Δ THAR1

LAP1 [QL] „balit, halit“: lapil Δ KHAP2, WAJ1

LAP2 [Et]: lapsë „kojenec“ ¤ LAB ◊ Kořen uveden zvlášť, ale pro odvozené slovo bychom si vystačili s LAB.

LAR [VT45, QL] „bohatý, tučný“: lar, lárëa, larma, laru, larúva

LAS1 [Et, PE17] „list“: lassë, lasselanta

LAS2 [Et, PE17] „poslouchat“: lár, lasta- ¤ SLAS ◊ Kořeny LAS poskytují „důkaz“ špičatosti elfích uší. Píše se: „elfí uši byly špičatější než lidské, měly tvar listu“ [Et].

LAT1 [VT41, PE17, Et] „otevřený, přístupný“: láta, latin, látina, latya- ¤ LAD1 × PAK

LAT2 [VT48] „na úrovni země, nízký, nízko položený“ ¤ DAT

LAT3 [QL] *„hladký“: lalta-, latwa Δ PATH

LATH [Et] „řemínek“: latta

LAW1 [QL, PE17] „(rostlinný) život“: laucë, laucien, löa, loitëLAWAR ¤ LAJ Δ GAL1, KEW2, KOJ, TUJ

LAW2 [Et] „teplý“: lauca, laucima Δ AS1, SA3

LAWAR [PE17, Et]LAW1 „zlato, zlaté světlo“: laurë, laurëa, lávar, löarGLAWAR Δ KUL, MALAT ◊ Pův. zřejmě označoval květy jasných barev, zejm. zlaté, snad konkrétně Laurelinu – taková je souvislost s LAW1.

LE [VT48, WJ] zájmenný kořen 2. os. j. č.: elyë, -l, -lya, lyë ¤ DE Δ KE1

LEB [Et] „zdržovat se, zůstávat, lpět“: lemba, lemya- ¤ LEM Δ KHAD, KHIM

LED [WJ, PE17, Et] „jít, putovat“, v quen. a pův. zřejmě „odejít“: lelya-, lenwë, lenweta-, lesta- ¤ DEL, LEN Δ MEN, RAT2, WAN2

LEK [Et, VT41, PE17] „uvolnit, nechat, pustit, dovolit“: lehta- Δ DAB, LER

LEKW [QL] *„kloub, spoj“: lequet, lequeta- Δ LIM

LEM [Et] „zdržovat se, zůstávat, lpět“: lenda- ¤ LEB Δ RETH

LEMEN [VT42, 48*] základ čísl. „pět“: lemen, lemenya, lemnar ¤ LEPEM

LEN [VT45, PE17] „cesta“: lenna- ¤ LED ◊ Etymologie sice uvádí lenna- u kořene LED, ale lépe se odvodí od varianty LEN.

LEP [VT47] „šťourat, sebrat, chytit (prsty)“, [Et, VT42, QL] „prst“: lepsë, lepsilë, lepta-LEPEM, LEPEN, LEPER

LEPEM [VT47]LEP číslovka „pět“: lempë, lempëa ¤ LEMEN

LEPEN [Et, PE17]LEP ¤ LEPEM

LEPER [VT47]LEP „prst“: leper

LER [VT41, PE17] „volný, svobodný, neupevněný, bez překážek v pohybu“: léra, lérina, lerta-, lerya- Δ LEK, PHAJ2 × KHAP1

LEW [QL] *„nemoc, nevolnost“: leucë, leumë Δ GEÑG, KWAM, SLIW

LEWEK [PE17] „červ, plaz“: leuca Δ AÑGU

LI1 [Et, QL, VT48] „mnoho“: -li, lië, lin- (lindornëa) Δ MAJ3, OL2

LI2 [QL] *„splétat“: lia, liantassë, liantë, línëLIM ¤ SLIG Δ RAJ1 ◊ Podle Tolkienovy poznámky pův. význam asi „spojovat mnohé v jedno“, tedy totožný s LI1. Možná měl být nahrazen kořenem SLIG [Et].

LIB1 [Et] „kapat“: limba ¤ LIKW, LIP Δ ROS1

LIB2 [Et] *„mast“: laivë, lipsaGLIB

LIK [Et, VT45, QL] „ostrý, bystrý“: laica, laicë Δ PHIN1 ◊ Et i QL mají LAIK, ale VT45 uvádí základní tvar bez zesílené samohlásky.

LIKW [QL] „voda, proud; čistý, jasný, průzračný“: linquë, liquilla, liquilta, liquis, liquistëa ¤ LIB1, LIP Δ NEN

LILIT «  LILT, LLTL [QL, Et] „tančit“: lilta-, liltië

LIM [VT47, QL]LI2 „spojovat, vázat“: lim-, limil, limna, málimë Δ JAT, LEKW, NUT

LIN1 [Et, VT45, WJ] kořen pro příjemný či hudební zvuk; „zpívat“: linda (&  SLIN), linda-, Lindar, lindë, lindelë, lindoGLIN ¤ LIR Δ NJEL, SAL ◊ V řeči Lindar se tento kořen vztahoval především ke zvukům tekoucí vody, což by mohlo ukazovat na spojitost s LIN2. Viz též pozn. k LIR.

LIN2 [PE17, Et] „jezero, jezírko“: ailin, linya ¤ LON2 Δ AJ2

LIÑG [Et] „viset“: linga-GLIÑG Δ PIP

LIP [QL] *„kapat“: limpë, lipil, lipta-, liptë ¤ LIB1, LIKW, TIP

LIR [Et, QL, PE17] „zpívat, švitořit“: lairë, lir-, lírë, lirilla, liritGLIR ¤ LIN1 Δ NJEL ◊ Pokud jde o „zpívací“ kořeny, všeobecně se LIR vztahuje spíše k textu, příběhu, kdežto LIN1 k hudbě. QL má LIŘI, z něhož se odvozuje obojí.

LIS [Et, PE17] „med“, [QL, VT43] „sladkost“, sekundární význam „milost“: lis, lís, lissëGLIS

LIT [Et]: litsë „písek“

LIW [Et] *„ryba“: lingwë, lingwil Δ SKAL2 ◊ QL má IWI, odkud ingwil „úhoř“; upravujeme přidáním l- na základě novějšího kořene.

LO [VT45, 49] ablativní prvek: -llo, , -lóra (ómalóra) → LOJ1, LON1 Δ ET, 3O × DA, NA1

LOD [Et] *„cesta, průjezd“, v quen. *„vodní cesta“: londë Δ KHOP ◊ Jiné odvození je u kořene LON2.

LOG [VT42] „mokrý (a měkký), nasáklý, bažinatý“: oloirë, oloiya- Δ DUJ, MIS2

LO3 [QL] *„rašit, kvést“: lohta-, lohtë ¤ LOT, LOTH Δ TUJ

LOJ1 [PE17, VT45]LO „neuspět, postrádat, minout, chybit“ : loicarë, loima, loiparë, loiquetë, loita- Δ DEW2

LOJ2 [QL] *„žízeň“: loimë, loimëa, loirë

LOK [PE17, QL] „ohýbat se, kroutit se, svíjet se“, [Et] „velký plaz, drak“: *locca, lócë ¤ SLOK Δ AÑGU

LOKH [Et] *„vlasy“: loxë Δ PHAS, SPIN ◊ Možná varianta předchozího – vlnité vlasy.

LOKW [QL] *„běžet“ (o dvounožcích): locu- ¤ LOP Δ JUR

LON1 [Et]: lóna „ostrov, zejm. vzdálený, nedosažitelný“ Δ TOL1

LON2 [VT42, 48, PE17] *„vodní plocha“: lón, lóna, londë ¤ LIN2 Δ AJ2 ◊ Etymologie odvozují slovo londë od LOD.

LOP [VT45] „kůň“, [QL] *„cválat, běžet“ (o zvířatech): lop-, lópa, lopeta-, lopsi ¤ LOKW Δ JUR; ROK

LOS1 [Et, QL] „spát, dřímat“: lor-, lórë, Lórien, lornaOLOS Δ PHUM ◊ QL uvádí jako LORO.

LOS2 [VT42] „bílý“, [PE17] „sníh, bělost“: lossë, lossëaGLOSGOLOS Δ NIKW, SPAN1, SRIS

LOT [VT42, PE17, Et] „květ, květina“: lilótëa, lótë, lotórë, losta-, lotsë, lottë, olótë ¤ LO3, LOTH ◊ QL má zákl. tvar LO’O.

LOTH [PE17, Et] „květ, květina“: lós, lossë ¤ LO3, LOT

LU1 [Et, QL]UL *„plynout – o čase“: , lúmë, lumequentalë, lúta- ◊ V QL jako LUHU, LU’U.

LU2 [VT47] „oblouk, ohyb“: lúva Δ KU3 ◊ PE17 odvozuje od DUB2.

LUB [VT45] „unavený“: lumba ¤ DUB1 × KJELEK

LUG1 [Et] *„těžký“: lunga, lungumaitë

LUG2 [Et] *„modrý“: lúnë, Lúnoronti ¤ LUJ Δ NIN2

LUJ [VT48] „modrý“: luinë ¤ LUG2 Δ NIN2

LUK1 [PE17, VT43] „vézt, vléci, táhnout“: lunca, Ondoluncanando ¤ TUK

LUK2 [Et] „magie, okouzlení“: lúcë, luhta- ◊ Odtud i Lúthien, ale PE17 nověji odvozuje od LOT.

LUK3 [QL] *„bláto, sliz“: lúcë, lúcima, lutil, luxo

LUM [PE17, Et] „šero, temnota“: lumbë, lumbulë Δ PHUJ, UÑG

LUR [VT45] „být potichu, v klidu“: Tel. Δ KWILID

LUS [Et] *„prázdný“: lusta Δ KUM1 × KWA1

LUT [QL, Et, VT42] „plavat, být nadnášen vodou“: luntë, lúto, lutta-

Přidat komentář

Autor:

Text:

Opište tento text:

CAPTCHA

Komentáře

„Člověk, který nikdy neplakal nežil opravdový život!“ Jan Werich