Slovník česko–quenijský (H)
24.04.2011 [21:47], Quen, Slovník česko–quenijský, komentováno 0×
Toto je HTML verze části Slovníku česko–quenijského, verze Lairë 2013. Jiné stránky obsahují úvodní oddíly k tomuto textu (vysvětlivky apod.) a odkazy na soubory PDF ke stažení.
had leuca √LEWEK [LotR, PE17], ango (angu-), mn. angwi √AÑGU [Et]
hák ampa √GAP [LotR, Et, VT47], atsa √GAT1 [Et]
halit fanta- √PHAN1 [PE17, VT43], halya- √SKAL1 [PE17, Et]; vasarya- √WATHAR [VT42] ◊ Fanta- zřejmě znamená překrytí něčím lehkým, co jen tlumí světlo (jako fanyar na obloze), zatímco halya- označuje úplné zastínění před světlem [PE17].
harfa ñandë, malá ñandellë √ÑGANAD [Et]; tanta, tantila [VT41] ◊ Příbuzná jsou slovesa ñanda- [Et], tanta- [VT41] „hrát na harfu“ a podst. jm. ñandelë [Et] „hra na harfu“.
harfeník ñandaro √ÑGANAD, tyalangan(d-) √TJAL, ÑGANAD [Et]
hatit, ztěžovat hranga- √SRAG [PE17]
havěť rausimë √RAW [QL] ◊ „To, co je určeno k lovení či hubení“. Gramaticky může být buď množné číslo od rausima (pův. příd. jm.), anebo jednotné číslo s hromadným významem.
hbitý, čilý tyelca √KJELEK [Et]
hedváb|í samin –ný saminda, saminwa [QL]
hejno zejm. drobných ptáků imbilë √IB1 [QL]
historie, příběh lúmequenta √LU1, KWET, lumenyárë √LU1, NJAR [Et] ◊ „Dějiny, dějepis“ viz tam.
Hithlum Hísilómë √KHITH, DO3, Hísilumbë √KHITH, LUM [Et] ◊ Správným překladem sind. jména je druhý z výrazů, ale obvykle se používal první.
hlad saicë √SAJAK [QL]
hladit pasta- √PATH [PE17], lalta- √LAT3 [QL] ◊ Pasta- přeloženo též „žehlit“.
hladký pasta [Et], passa √PATH [PE17], latwa √LAT3 [QL], naleštěný runda √RUN3 [PE17] ◊ Hom. runda „kyj“.
hladomor saicelë √SAJAK [QL]
hladovět saita-, min. sanyë √SAJ2; saitya- √SAJAK [QL] ◊ Saitan jest každodenní povzdech „mám hlad“. Saitya- je v základním významu přechodné sloveso „trápit hlady“, ale bez podmětu znamená „hladovět“: *Nyë saitya.
hladový saiqua √SAJAK [QL], maita √MAT [VT39] ◊ Hom. maita- „umělecky tvořit“ √MAJ2.
hlas óma √OM [LotR, Et, QL] –atel, herold tercáno √TER, KAN1 [PM]
hláska hlón (hlon-) √SLON [WJ, VT48], láma √LAM [PE18] ◊ Obojí může mít zřejmě širší význam „zvuk“.
hlášení, rozkaz canwa √KAN1 [PM]
hlava cas (car-), cás (car-) √KAS [Et, PE14, VT49] ◊ Údaj z Etymologií (cár s kmenem cas-) se upravuje kvůli hláskoslovným pravidlům. Pro spojení „od hlavy k patě“ existuje výraz telmello talmanna „od kápě k zemi“ √TEL2, LO, TALAM, NA1 [Et].
hlavní héra √KHER [Et], castëa √KAS [QL] ◊ Castëa i „týkající se hlavy“.
hle! ela! √EL [WJ], yé! [VT47, PE17] ◊ Ela „imperativní zvolání směrující zrak k viditelnému objektu“.
hledat cesta- √KETH [PE17], sac- « saca-, min. sácë √SAK [QL]
hlídka, stráž tiris(s-), tirissë √TIR [QL]
hlín|a cén (cem-) –ěný cemna √KEM [Et] ◊ Ponechal-li Tolkien pro „hlínu“ stejné slovo jako pro „zemi, zemský povrch“, pak je možná na místě nahradit cén (cem-) výrazem cemen.
hlo|h ehtar, pinehtar, pipinehtar « -kt- √EK1 –žinka pipin, piopin [QL]
hlub|ina tumbalë [PE17] –oký tumna √TUB [Et, QL], núra √NUR1 [Et] ◊ Tumbalë též „hluboké údolí“.
hlupák, nešika auco [QL]
hmat tendë –at tenya- √TEN1 [QL]
hmota erma, orma [MR], hrón √SRON [PE17] ◊ Fyzická substance Ardy, z níž je vytvořen celý hmotný svět.
hnát sl. horta- √KHOR [Et], norta- √NOR [PE17]; elta- [PE16] ◊ Norta- se používá ve významu „jet (na zvířeti)“, viz tam.
hnědý zejm. tmavě varnë (varni-) √BARAN [Et]
hněv rúsë –at se ursa- –ivý rúsëa, ruxa √RUTH [PE17]
hniloba, rozklad quelexië √KWELEK [QL]
hnisat sistya- « sist (sisty-) –avý, zanícený sistina √SISIT [QL]
hnít queletya-, min. quelexinë √KWELEK [QL]
hnízdo orlí sornion √THORON [QL]
hnůj, lejno múco; odporná špína mut (muht- « mukt-) √MUK [QL]
hnusit se nas- « nasa- √NATH [QL] h. si feuya- √PHEW [Et] ◊ Vazba je zřejmě taková: orqui nin nasir a feuyan orqui, obojí vyjadřuje odpor ke skřetům.
hnusný naswa √NATH [QL]
hobit Perian(d-) [VT49], *Perino √PER [LF] ◊ První výraz byl zřejmě převzat ze sindarštiny, druhý je utvořen jako zpodstatnělé perina „poloviční“.
hodina lúmë √LU1 [LotR, VT43] ◊ Spíše prostě „čas“ (kdy se něco děje) než doba 60 minut: lúmessë yassë firuvammë „v hodině smrti naší“ [VT43].
hodit, vrhnout hat- √KHAT [QL] ◊ Hom. hat- „rozlomit se“ √SKAT. Ve spojení „hodit či střelit něco po někom“ se s ironií používalo sloveso anta- „dát, darovat“ s allativem: antanen hatal senna „hodil jsem po něm kopí“ [VT49].
hojn|ost, velké množství úvë √UB1 [Et]; bohatství autë √AW2 [QL] –ý úvëa √UB1 [Et], úmëa √UM2 [VT48] ◊ Hom. úmëa √UM1 „zlý“.
holý helda √SKEL [Et], parna, parnë √PAR1, PARAN [PE17]
holubice cucua √KU [Et, VT45] ◊ VT45 opravují nesprávné čtení cu, cua ve Ztracené cestě.
hopkat lopeta-, min. lopetánë √LOP [QL]
hora oron(t-) [WJ, Et], orto √OROT [PE17] ◊ Orto též překládáno „vrcholek hory“ [Et]. Kratší tvar oro [PE17] má využití zřejmě především ve složeninách: Orocarni „Červené hory“ [S].
horda horma √KHOTH [QL]
horko ◊ Známe sloveso sahta- „být horko“ √SA3 [QL], jehož použití by mohlo být: sahta nin „je mi horko“, sahtuva „bude horko“ apod.
horký saiwa √SA3 [QL]
hoř|et urya- [QL, Et] –ící urwa √UR1, US [QL]
hořký sára √SAG [Et], nartë [QL]
hořlavý tustima √TUS2 [QL]
houba hwan(d-) √SWAD [Et] ◊ I jedlá houba, ale pořád v rámci obecnějšího přírodopisného významu „fungus“ zahrnujícího i plísně apod.; též houba na mytí.
housenka ulumpingwë [QL] ◊ V rámci starého slovníku lze vyložit jako „velbloudí ryba“.
housle j. č. salaquintil √SAL, KWIN2 [QL]
houževnatý, nepoddajný norna √DOR [WJ] ◊ Zároveň může ale znamenat i „tvrdohlavý, nenapravitelný“ [PE17].
hra tyalië √TJAL [Et, QL] ◊ Ve všech významech.
hradba s příkopem ossa √OS1 [QL]; z ostrých zubů, skal caraxë √KARAK [Et]
hrách orivainë √WAJ1 [QL] ◊ Může znamenat i „lusk“.
hrana lanca √LAN1 [VT42] ◊ „Ostrá hrana, náhlý konec, jako např. okraj útesu nebo hrana věci vyrobené rukou či postavené; používáno též v přeneseném smyslu.“
hranatý nelqua √NELEK [QL]
hranice landa √LAN1 [VT42], réna √REG [Et]; yonwa √JOD [PE17] ◊ Pro kámen, kůl či značku vytyčující hranici existuje výraz lantalca √LAN1 [VT42]. Yonwa též konkrétněji „plot“.
hrát (si) tyal- √TJAL [Et, PE18]
hrb tumpo (tumpu-) √TUM [Et] –áč cauco (caucu-) –atý cauca √KAW2 –it se cupta- √KUP [QL]
hrdina, ušlechtilý muž callo √KAL [Et]
hrdlo, hltan lanco √LAK2 [Et]
hrnčíř centano √KEM, TAN, cemnaro √KEMEN [Et]
hrob caunë √KAB [QL], *sarca √SARAK [PPQ] ◊ *Sarca je podle sind. sarch [UT].
hrobka noirë (noiri-) [UT] ◊ Podle jména Noirinan, „Údolí hrobek“ na Númenoru.
hromad|a cumbë √KUB, KUM2 [Et, QL], cúmë √KUM2, cumpo √KUP, KUM2 [QL] –it, vršit cum- √KUM2 [QL] ◊ Cumbë, cúmë může znamenat i „mohyla“ [Et], „náklad, břemeno“ [QL].
hrot nasta √NAS [Et], zvl. u kopí nehta, nehtë √NEK1 [UT] ◊ Hom. nehtë √NEG „plástev“.
hroutit se, sesouvat se talta- √TALAT [MC]
hrozen květů lohtë « lokte √LO3 [QL]
hrozný rúcima √RUK [WJ], ñorta √ÑGOROTH [VT46]; nesnesitelný naira √NAJ [PE17]
hruď ambos(t-) √AM2 [PE16]
hrůza ñorto √ÑGOROTH [VT46], ossë √GOS [Et] ◊ Odtud dle Etymologií jméno Ossë, ale pozdější zdroj vysvětluje, že je z valarštiny [WJ].
hryzat *nyanda- √NJAD [PPQ]
hřát, zahřívat *lauta- √LAW2 [PPQ]
hřeben i. obecně quín, quínë √KWIN1 [PE17] ii. kohoutí pehtë (pehti-) « pekte √PEK iii. na česání pequil, pequen √PEKW [QL] iv. skalnatý axë, acas (ax-) √AKAS [PE17] ◊ Axë, acas též „krk, vaz“.
hřebenatý, s hřebenem quinna √KWIN1 [PE17]
hřebík taxë [Et], tas (tax-) √TAK [QL]
hřešit úcar- √U, GU, KAR [VT43]
hří|ch úcarë –šník úcarindo √U, GU, KAR [VT43]
hříva, vlající vlasy mairu √MAJ3 [QL] ◊ Používáno též ve významu „(válečný) oř“.
hubený filwa, filima √PHIL [QL]
hubice, tryska timpa √TIP [QL]
hudba lindalë [Et, VT45, S], lindelë √LIN1 [QL]; strunných nástrojů salmë √SAL [QL], harfy ñandelë √ÑGANAD [Et]
Hudba Ainur Ainulindalë √AJAN, LIN1 [Et, S]
hůl poutnická vandil « vandl √BAT [QL] –ka olwen √OLOB, tenká pirin(d-) √PIR [QL]
huňatý aulë √OW [QL] ◊ Hom. aulë √GAW „vynález“, a jméno Kováře.
Huor Huorë √KHO, GOR [Et]
husa ván, wán √WAN3 [Et], yanwa [QL]
hvězda elen, mn. eleni, †eldi √ELEN [LotR, Et, WJ], †él √EL [WJ, Et]; ñillë √ÑGIL [PE17, MR], tinwë √TIN [Et, PE17, QL]; mrkající tingilya, tingilindë √TIN, GIL [Et] ◊ Základním významem tinwë je „jiskra“, výrazy následující mají podobné asociace. Eleni jsou správně jen skutečné hvězdy Tar-menelu, zatímco tinwi, ñilli obrazy na valinorském Nur-menelu [PE17].
hvězdář meneldil √MEN, EL, NDIL [LotR, Let] ◊ Jméno třetího krále gondorského.
hvězdička titinwë √TIT, TIN [QL] ◊ Nebo cokoli malého třpytivého, třeba kapka rosy.
hvězdnatý, s mnoha hvězdami lintitinwë √LI1, TIT, TIN [QL]
hvězdný elenya [WJ], elena [S], elda √ELEN [WJ, S]; podobný hvězdám elvëa √EL, BE [MC] ◊ Elda se v tomto zákl. významu používá zřídka. Elenya je též jméno prvního dne v eldarském týdnu [LotR].
hvozd taurë √TAWAR, TUR [Et, S, VT39]
hyacint linquë [PE17] ◊ Hom. linquë √LIKW „mokrý“.
hýbat se lev- [PE16], o velkých a těžkých věcech rúma- [MC]
hynout quel- « qele- √KWEL [QL]
hýždě hacca (j. č.) [GL]