Sekce

Slovník česko–quenijský

0 A B C Č D E F G H CH I J K L M

PDF Papír A4 Papír A5 Obrazovka

Kořenovník

0 A B D E G 3 I J K L M N Ñ O P R S T U W

rejstřík A–M N–S Š–Ž

PDF Papír A4 Papír A5 Obrazovka

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:


Registrace

Slovník česko–quenijský (K)

Toto je HTML verze části Slovníku česko–quenijského, verze Lairë 2013. Jiné stránky obsahují úvodní oddíly k tomuto textu (vysvětlivky apod.) a odkazy na soubory PDF ke stažení.

k předl. ana [Et, VT49], an √AN1, na [Et]; konc. allativu -nna, mn. -nnar √NA1 [PE17] ◊ Ze samostatných výrazů lze doporučit ana, slova anna mají i jiné významy.

kabát vacco √WAJ1 [GL]

kadeř, pramen vlasů findë √SPIN, PHIN2 [PM, Et]

kachna quá √KWA2 [QL]

kálet muhta- √MUK [QL]

kam táz. *manna √MA1, NA1; vzt. *yanna √JA1, NA1 [HKF] ◊ Hom. manna √MAN1 „požehnaný“.

kámen i. materiál ondo √GONOD [Et, Let, QL] ii. kus (n. výrobek z kamene) *ón (on-) √GON [PE17], on(d-) √GONOD [QL], menší sar(d-) √SAR1; otesaný, zejm. k dláždění ambal √MBAL [Et]; vztyčený ondolë √GONOD [QL] ◊ Ondo může znamenat i „skála“ [MC]. Tvar *ón je odvozen z uvedeného gōn ze starého jazyka, ale není jisté, zda se skutečně v quen. používal.

kameník, sochař ontamo √GONOD, TAM2 [PE17]

kamenný sarna √SAR1 [Et] n. kamenitý onwa √GONOD [QL]

kanec carcapolca √KARAK, POL1 [QL] ◊ „prase s tesáky“

kapat lipta- «  lipte- √LIP [QL]

kápě telmë √TEL2 [Et]

kapitán hesto √KHES1 [VT45]

kapka limba √LIB1 [Et], malá liptë √LIP [QL]

kapradí filquë, filinquë, filimpë √PHIL [QL]

kaše ovesná polessë √POL2 [QL]

kaš|el tyos(s-) –lat tyosta- «  tyosto √TJOS [QL]

kaštan strom – viz „jírovec“ –ovník mavoisi tapatenda √MA3, TEN1 [QL]

kazit hasta- [MR]

každodenní ilaurëa, ilyarëa √IL, AS1, UR1 [VT43]

každý příd. ilya √IL [VT39, PE17], podst. ilquen √IL, KWEN [WJ] ◊ Příklad: Ilya lócë ista quetë. „Každý drak umí mluvit.“ Ilquen sa ista. „To ví každý.“

kbelík calpa √KALAP [Et, QL] ◊ Či jiná nádoba na vodu.

kde táz. *massë √MA1 [HKF]; vzt. yassë √JA1 [RGEO, PE17] ◊ Yassë známo v mn. č. yassen „v nichž“. Stejně znějící slovo znamená „kdysi“ √JA2 [Et].

kdo táz. man √MA1 [RGEO, PE17, MC]; vzt. ye √JA1 [VT47], i [UT, WJ] ◊ Slovo man možná lze použít i ve významu „co“ [LR]. I je víceúčelové vztažné zájmeno a také určitý člen.

kdokoli aiquen √KWEN [WJ]

kdykoli quië, quiquië [VT49]

kdysi yáressë, yalúmessë, yassë √JA2 [Et] ◊ Hom. yassë vzt. „kde“ √JA1.

když i. časově írë [LR], √JA1 [VT49] ii. podm. – viz „jestliže“ ◊ Írë utvořeno zřejmě jako „ten den [, kdy]“, ale může se vztahovat k jakémukoli časovému období.

kecat, tlachat nyat- «  nyata- √NJAT [QL]

kel carca √KARAK [QL] ◊ Též „ostrý zub, tesák“.

keř tussa √TUS1 [Et]

kéž nai √NA2 [RGEO, PE17, UT] ◊ Utvořeno z na i „buď to, že“.

klacek runda √RUD [Et] ◊ „Neopracovaný kus dřeva“; hom. runda „hladký, naleštěný“ √RUN3 [PE17].

kladivo namba √NDAM [Et], tartan (tartam-) √TARAM; velké tonga √TOÑG; spíše menší petil «  petl √PET [QL]

klanět se, ohýbat se cav-, min. *canwë √KAW2 [QL]

klap|ající patacanda –ání patacë, patacan –at patahta- «  -kt-, o zvuku kroků pat- «  pata- √PAT2 [QL]

klenba, klenutá síň rondo √RON1 [WJ]; zejm. nebeská telumë √TELU [Et, WJ], nad Valinorem telluma [WJ, RGEO] ◊ Rondo též „jeskyně“ [Et].

klenot mírë √MIR1 [Et, RGEO, PM], třpytivý miril(l-) √MBIRIL [Et]

klepat lehce tam-, silněji tamba- √TAM1 [Et] ◊ Jiný možný výklad je, že rozdíl mezi oběma slovesy nespočívá v síle, nýbrž v opakování (klepnout $times$ klepat).

klesat núta- √NDU [QL, Et] ◊ Obvykle ve významu „zapadat“ (o nebeských tělesech).

klesání, svah pendë √PED [Et, PE17] ◊ Dle PE17, narozdíl od Et, toto slovo nerozlišuje, zda se jedná o stoupání, či klesání.

kletba *racco [PPQ] ◊ Podle sind. rhach [MR]; kořen možná √RAK1.

klíč *latil √LAT1 [HKF]

klíčit tuia- √TUJ [Et]

klid odpočinek sérë √SED [Et, LR], ticho quildë √KWILID [QL, GL], nehybnost ruë √RU3; vyrovnanost calainë √KAL [QL]

klidný odpočívající senda √SED [Et], tichý quilda √KWILID, nehybný rua √RU3; vyrovnaný calaina √KAL [QL]

klín nehtë √NEK1 [UT], nasta √NAS [Et] ◊ Nehtë „jakýkoli útvar či výběžek úžící se ve špičku: hrot, klín, úzký mys“. PE17 překládá jako „úhel, roh“.

klisna lopsi √LOP [QL]

kloub lequet(t-) √LEKW, oxa [QL] ◊ Oxa může být přesněji kyčelní kloub.

klubko, role tolupë [QL]

kmen i. stromu telco (telcu-), mn. telqui √TELEK [LotR, Et] ◊ Též „stonek“ a také „noha“. ii. lid hostar √KHOTH [QL]

kněz *airimo √AJ1, GAJAS1 [HKF]

knih|a parma [Et, QL, PE17] –ovna *parmassë √PAR1, 2, 3 [PPQ]

kníže condo √KON [PE17], †cundu [Et, VT45, PE17]

Knižní jazyk Parmaquesta √PAR1, 2, 3, KWET [PE18] ◊ Psaná podoba valinorské quenijštiny v určité vývojové fázi.

koberec farma √SPAR2 [VT46]

kočka meoi [QL], yaulë [PE16]; *miura, f. *miurë, m. (kocour) *miuro √MIW [PPQ]

kohout tocot [PE16]

koj|enec lapsë √LAP2 [Et] –it *tyet- √TJET [QL] ◊ Sloveso není přímo uvedeno, převzato z údaje o kořeni.

kokořík quinquenna √KWIKW [QL]

koleno *locca [LF] ◊ Upraveno z occa [QL] pod vlivem kořene √LOK.

kolo quirin √KWIR [QL]

kolouch opolë, opolintë [QL]

kolovrat querma √KWER [PE17] ◊ Též „točna“.

kompaktní tiurë √TIW [QL]

končit tel- √TEL1 [WJ], tyel- √KJEL [Et] ◊ Sloveso tel- též definováno jako „být poslední věcí či osobou v řadě nebo posloupnosti událostí“. Odtud Teleri.

konec tyel(d-) √KJEL [Et, VT45, LR], metta √MET [LotR]; zadní část tellë √TEL2; cíl mentë √MET [Et] ◊ „Konec světa“ (časově, nikoli místně) je Ambar-metta [LotR, VT44].

konečn|ě yallumë √LU1 [LR] –ý, závěrečný tyelima √KJEL [Et]

konejšit, utěšovat linta- √SLIN [QL]

kontinuanta (fonet.) vórëa √BOR [PE18]

konvalinka quiquilla √KWIKW [QL]

konzervovat (o potravinách) tarqua- √TARAKU [QL] ◊ Nakládat, sušit ap.

kopat, hloubit sap- «  sapa- √SAP [QL]

kopec ambo √AM2 [MC, PE17, VT45], tundo √TUN [Et]; umbo, umbon √MBON [PE17]

kopí ehtë (*ehti-) √EKET [Et], hatal √KHAT [VT49]

kopie quanta emma, quantemma √KWAT, EM1 [PE17] ◊ „Úplný obraz“ – „kompletní, podrobná vizuální reprodukce viditelné věci, zhotovená jakýmikoli prostředky“.

kopiník ehtyar √EKET [Et]

koruna (na hlavu) ríë √RIG [VT46, Et]

korunovaný rína √RIG [PE17, Et] ◊ Snad lze použít ve slož. jako *angarína „se železnou korunou“; určitě ve jménech: Elerrína √ELEN, RIG „[Hora] korunovaná hvězdami“, Taniquetil.

koryto vodního toku celma √KEL [Et]

kořen i. rostliny – zejm. jedlý sulca √SULUK [Et] ii. základ sunda √STUD [UT], talma √TALAM [Et] iii. lingv. sundo (sundu-), mn. sundur [Et, PE18] ◊ Žádný z výrazů není doložen přímo ve významu „kořen stromu“, ale patrně se to nejlépe vyjádří slovem sunda.

kořist rauna √RAW [QL]

kos|a salca [QL] –it *salahta- √SALAK [Q]

kost axo [MC]

kostra lingv. canta √KAT [PE18] ◊ Souhlásková kostra eldarského kořene; znamená vlastně „tvar“.

košile, tunika laupë [QL] ◊ Kořen možná √LAP1.

kotel měděný tambin(d-) √TAM1 [QL]

kotouč rinco √RIN [QL]

koule coron (corn-) √KOR [Et] ◊ Stejně znějící slovo označuje kruhové návrší [S, WJ] – ve jméně Coron Oiolairë.

koupat se sov- «  sovo- √SOW [QL] ◊ Přeloženo vlastně jako „mýt“, ale příbuzná slova naznačují, že by se mohlo dát použít pro koupání – ovšem v teplé vodě, ne např. v rybníce.

koupel, lázeň saunë, sovallë √SOW [QL]

kouř dusivý quonda √KWOD [QL]

kous|at nac- [Et, QL] –nutí nahta √NAK [Et] ◊ Hom. nahta- „zabít“ √NDAK.

kov tinco [LotR, Et], rauta [Et] ◊ Ve slově tinco možná splývají kořeny √TIKW√TIN.

kovadlina onin(n-) √GON [QL]

ková|rna tamin(n-), tamilla ◊ TAM1 [QL] –ř tamo √TAM2, sintamo √SINIK, TAM2 [PE17], tano √TAN1 [Et, UT]; tongar √TOÑG [QL] ◊ Slova tanotamo mohou znamenat i obecněji „řemeslník“, ale nejčastěji se používala pro kováře.

kovat tam- √TAM1 [QL] ◊ Též přeloženo jako „klepat“ [Et].

koza nyéni √NJEN [QL]

kožešina či kabát z ní *helet(s-) √SKEL [PPQ] ◊ Podle sind. heleth téhož významu [Et].

kráčet, jít pěšky vanta- √BAT [Et], pata- [PE17]

krádež, loupež pilwë √PIL2 [QL]

kraj i. viz „okraj“ ii. viz „oblast“

krajka raiwë, raimë √RAJ1 [VT42] ◊ Raimë může též znamenat „síť“.

král aran √ARAN, GAR [Et, LotR, WJ]; tár, ve slož. -tar, tar- √TAR1 [Et] ◊ Prvek -tar ve složeninách, stejně jako předpona jmen núm. vládců Tar- nerozlišuje pohlaví. Samostatné tár se používá ve spojení s národem, zatímco aran s územím.

králík lapattë (lapatsi-) [QL]

královna tári [Et, RGEO, VT49], ve slož. -tári [RGEO, PE17], -tar √TAR1 [Et] ◊ K prvku -tar viz též „král“.

královský *aranítë √ARAN, GAR [?]

království aranië √ARAN, GAR, turindië √TUR [VT43]; hodnost krále aranus(s-), aranussë, královny táris(s-), tárissë √TAR1 [PE17] ◊ Všechny výrazy jsou asi od původu abstrakta, ale první dva by snad mohly znamenat i „území, kde vládne král“.

krása vanessë [PE17, QL], vanië √WAN1, BAN [PE17]

krásný vanya [Et, WJ, PE17], vanë (vani-) [PE17, QL]; o osobách vanima √WAN1, BAN [Et, PE17, Let], zejm. o ženách írima √ID, IR [PE17, Et, LR]; o zvuku linda √LIN1, SLIN [PE17, Et]; o uměleckém díle mirya, mírima √MIR1, mairëa √MAJ1 [PE17] ◊ Pův. významem slova vanya bylo z jedné strany „světlý“ (o vlasech či pokožce) √WAN1, z druhé „nezkažený, bezchybný“ √BAN. Výrazem největší chvály pro krásu je vanimelda – „krásný a milovaný“ √BAN, MEL a zároveň „elfsky krásný“ √BAN, ELEN [PE17].

krást nacu- «  naqa- √NAKW [QL], pil- √PIL2 [QL]

krátký sinta √STIN [Et] ◊ Zpodstatnělé sinta, mn. sintar „krátká samohláska“ [PE18].

kráva yaxë [GL], yaxi √JAK2 [QL]

krbhon-maren √KHON, MBAR [LR] ◊ „Srdce domova“. Možná by se kvůli genitivní koncovce mělo upravit na *hon-maro.

krev yár (yar-) √JAR [Et], sercë √SEREK [PE17, S]

Kristus Hristo, Hrísto [VT44] ◊ Nenese žádný význam, jen přizpůsobuje slovo quen. hláskosloví.

krk i. celý yat (yaht-) √JAK1 [Et], lango √LA3, LAG2 [PE17]; krční páteř axë, acas (ax-) √AKAS [PE17] ii. hrdlo lanco √LAK2 [Et] ◊ Lango pův. přechod, spoj mezi dvěma místy či objekty, později úzká část útvaru spojující dvě větší části, a zejm. lidský či zvířecí krk. Hom. „široký meč, příď lodi“ √LAG1. Axë též „skalnatý hřbet“.

krm|ení i. činnost nesta ii. potrava nes(t-) –it nesta- √NETH2 [QL]

krok ranga [UT] ◊ Núm. délková míra, dvojkrok, asi 97 cm. Mimo význam míry nedoloženo.

kromě hequa √3EK [WJ], enga [LR]

kroupa helcelimbë √KHELEK, LIB1 [Et] ◊ „Ledová kapka“.

kroutit ric- √RIK1 [VT39] ◊ Hom. „snažit se“ √RIK2.

krtek noldarë, nolpa √NDOL2 [GL, QL]

kruh rindë –ový rinda √RIN [Et]

krutý ñwalca √ÑGWAL [Et]

krvavý *serca √SEREK [Si]

krysa nyarro √NJAD [Et, VT46] ◊ Možná i jiný hlodavec. Laisi ponechává nyano, jak vytištěno v LR.

krystal maril √MAR2 [VT46], sintil «  sintl √SINIT [QL]

kryt telmë √TEL2 [Et], cauma √KAW1 [PE17], vailë √WAJ1 [QL] ◊ Telmë = též „kápě“. Cauma „přirozený či umělý kryt, ochrana proti slunci, dešti, větru ap. – nebo šípům, odtud clq štítcrq“. Hom. vailë „vítr“ √WAJ2.

krýt top- √TOP [Et], shora untup- √UN, TUP [RGEO, PE17]; stínit telta- √TEL2 [Et]

křičet yam- √JAM, óta- [QL]

křídlo ráma √RAM1 [Et, RGEO, QL] ◊ Ve slož. nacházíme tvar -rámë: Alquarámë, Eärrámë – jména lodí.

křik yalmë, indyalmë √ÑGJALAM [Et, VT46]

křivonohý quingatelco √TELEK [SD] ◊ „S nohama do O“. Quinga = „luk“ [Et].

křivý raica √RAJAK, RIK1 [Et, VT39], hwarin √SKWAR [Et]; sehnutý cúna √KU3 [MC], cauca √KAW2 [QL] ◊ Přinejmenším raica lze použít i v přeneseném významu.

kříž tarwë –it tar- √TAR2 [QL]

který vzt. i [UT, WJ]; živ. , neživ. ya √JA1 [VT47, 43]; táz. *mana √MAN2 [Q] ◊ Výrazy , ya lze skloňovat jako podst. jména [VT47]. *Mana analogicky podle sina, ale stejné slovo je doloženo s jiným významem (viz „co“).

kuchyň *mastasan (-samb-) √MBAS, STAB [PPQ]

kůl samna √STAB [Et], talca √TAK [VT42] ◊ Talca je kůl nebo jiný předmět, jenž něco vyznačuje, jako např. lantalca „hraniční kůl či značka“ [VT42].

kulatý corna √KOR, kruhový rinda √RIN [Et]

kůň rocco √ROK [Et, Let, PE17], lópa (klisna lopsi) √LOP [QL]; bojový mairu [QL, GL] ◊ Někt. zdroje upřesňují rocco = rychlý, jezdecký kůň. Zákl. významem mairu je patrně „vlající hříva“.

kupec *mancar √MBAKH [Et] ◊ Upraveno z macar pro odlišení od stejně znějícího slova „bojovník“ √MAK.

kupole coromindo √KOR, MIN [Et]

kůra, slupka randa √RAD1 [QL] ◊ Hom. randa √RAD2 „věk“, 100 valarských let.

kuře porocellë √POROK [QL]

kůže helma √SKEL [Et], vydělaná alu √ALU [QL]

kvákat quaqua- √KWA2 [QL]

kvést losta- √LOT [VT42], lohta- «  lokta- √LO3 [QL] ◊ Lohta- též „rozvíjet listy“.

květ i. jeden velký lótë [Et, QL, PE17], ve slož. -lot (-lót-, -lott-), -lótë [Et, PE17, QL]; malý lotsë, mn. lotser [VT42, PE17], lottë [PE17] ii. hrom. olótë √LOT [VT42], lós [PE17]; bílý lossë √LOTH [Et, PE17], zlatý löar, lávar √LAWAR [PE17] ◊ „Ledový květ“ na namrzlém skle je niquessë √NIKW, KWES [WJ]

květen lótessë √LOT [LotR]

květina lótë √LOT [PE17, Et, QL] ◊ „Kvetoucí rostlina, zejm. taková, jež má (velké) oddělené květy určitého tvaru; též květ takové rostliny“ [PE17].

květovaný, s vyšitými květy lótequilin √LOT, KWIL [QL]

kvíl|ení yaimë [MC], miulë √MIW [Et] –ící yaimëa [MC], o větru suiva √SU, THU [QL]

kýchn|out hot-, *hotya- –utí hontë, hontyë «  hont (ty), hlasité hontossë √KHOT1 [QL] ◊ *Hotya- dotvořeno pro větší zvukomalebnost.

kyj, ◊ klacek runda √RUD [Et] ◊ Hom. „hladký“ √RUN3 [PE17].

kyrys ambassë √AM2 [QL]

kyselý naxa √NAK [QL]

kytice, svazek anquin [QL]

Přidat komentář

Autor:

Text:

Opište tento text:

CAPTCHA

Komentáře

„Vhodnou základnou pro manželství je oboustranné nepochopení.“ Oscar Wilde