Sekce

Slovník česko–quenijský

0 A B C Č D E F G H CH I J K L M

PDF Papír A4 Papír A5 Obrazovka

Kořenovník

0 A B D E G 3 I J K L M N Ñ O P R S T U W

rejstřík A–M N–S Š–Ž

PDF Papír A4 Papír A5 Obrazovka

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:


Registrace

Slovník česko–quenijský (J)

Toto je HTML verze části Slovníku česko–quenijského, verze Lairë 2013. Jiné stránky obsahují úvodní oddíly k tomuto textu (vysvětlivky apod.) a odkazy na soubory PDF ke stažení.

ni [VT49, FCL], důrazné inyë [LR]; slovesná koncovka -n, -nyë √NI2 [VT49, LotR]

jádro, střed endë √ENED [Et]

jak táz. manen √MA1 [PM] ◊ Tázací částice s instrumentální koncovkou. Možná se ptá spíše na příčiny, prostředky („čím, působením čeho“) než na průběh a způsob.

jako ve √BE [RGEO, MC, QL] ◊ Spojení „jako – tak i“ se vyjadřuje spojkou sívë či tambë [VT43].

jáma latta √DAT [Et], sat (sapt-) √SAP [QL]

jantar malicon(d-) –ový malicondëa √MAL2 [QL]

jaro tuilë √TUJ [LotR, Et, QL]; časné coirë √KOJ [LotR] ◊ V kalendáři Imladris odpovídá tuilë přibližně našemu 30. 3.–22. 5. (ale slovo lze použít i bez této konkrétní definice); coirë (předjaří, „probouzení“) přibližně našemu 1. 2.–27. 3.

jas calassë √KAL [GL]

jasno, slunečné počasí (podst.) callë √KAL [QL]

jasný, zářivý calima √KAL [LotR, VT42]

javor maitë √MA3 [PE16] ◊ „S rukama“ – podle tvaru listů. Stejné slovo znamená „zručný“ [VT49].

jazyk i. v ústech lamba √LAB [WJ, Et] ii. řeč lambë [WJ, LotR, QL]; quetil √KWET [Et, QL], ve slož. -quet [QL]; quenya √KWEN [PM, WJ, PE17]; odborně: tengwelë, s důrazem na gramatiku tengwesta √TEÑ1, s důrazem na fonologii lambelë √LAB [VT39], jako fenomén tengwestië √TEÑ1 [WJ] ◊ Lambë se používá jen ve spojení s určitým národem či zemí (např. lambë Valarinwa); tengwelë je obecnější pojem. Tengwesta dokonce ani nemusí být jazyk složený ze zvuků.

jazykovědec lambengolmo √LAB, ÑGOL [WJ, VT48] ◊ Podle jména Lambengolmor, jež označovalo valinorské společenstvo jazykovědců.

jazykový, mluvený jazykem lambina √LAB [PE17]

jed hloima, hloirë √SLOJ [PE17], sangwa √SAG [Et] –ovatý hloirëa √SLOJ [PE17]

jeden minë √MIN [Et], min [VT45, 48, PE17]; jen jeden er √ER [Et, VT48, PE17] ◊ Významový rozdíl lze ukázat na příkladu Vala minë „jeden bůh“ oproti Eru er „jeden Bůh“. Er též překládáno jako „sám“ [Et] či „jen“ [QL].

jedenáct minquë √MIN, KEW1 [Et, VT48, PE17] –ina minquesta √SAT [VT48]

jediný erya √ER [Et]

Jediný Eru √ER [VT43, PE17, Et] ◊ Dále viz „Bůh“.

jedle súcë √SUK2, aiquairë √AJAK [QL] ◊ Obojí může znamenat i „borovice“.

jedlý mátima [PE17], matsima √MAT [QL]

jednorožec *eretildo √ER, TIL1 [PPQ]

Jednoruký podst. Ercambo √ER, KAB [VT47] ◊ Berenovo epessë, ekvivalent sind. Erchamion.

jednosouhláskový o kořeni erólamaitë √ER, WO, LAM [PE18]

jednou v minulosti nëa, néya √NA2 [VT49]; v budoucnosti enyárë √EN2 [LR]

jehl|a nelma √NEM –ice, hůlka pirin(d-) √PIR; na pletení, mn. pirindi quitimar √KWIT [QL] ◊ Je zvláštní, že slovo quitimar má mn. koncovku zpodstatnělého příd. jm., ač již podstatné jméno rozvíjí (normálně by bylo quitimë).

jehličnan vinë, vinnë [QL]

jehně eulë [QL]

jeho, její jako příp. -rya [RGEO, WJ, MC], samostatně *senya √SE

jehož, jejíž přivl. yava √JA1 [HKF]

jelen arassë √RAS [PPQ] ◊ Podle sind. aras.

jemný, něžný amalda √MEL [QL], moica [GL]

jen er √ER [QL] ◊ Může též znamenat „jeden, sám“ [Et].

jeřáb (strom) orofarnë √OR, PHARAN [PE17] ◊  Nepřeložené faran [PE17] má zřejmě stejný význam. V básni též lassemista „šedolistý“ √LAS1, MITH a carnimírië, carnemírië „s rudými šperky“ (tj. jeřabinami) √KARAN, MIR1 [PE17, Let].

jeskyně felya √PHELEG [Et], rótelë √ROT [QL]; felco √PHELEK [PE17], hróta √SROT [PM]; rondo √ROD [Et] ◊ Hróta je uměle vytesaná obytná jeskyně, rondo (jinde vyloženo prostě jako „klenba“ [WJ]) je klenutý jeskynní sál.

jestli, –že qui [VT49]; ce, √KE2 [VT49] ◊ Ce, je na jiném místě přeloženo „asi, možná“.

jet na zvířeti norta- √NOR [PE17] ◊ Základním významem je „hnát“, dopravní prostředek je v akuzativu: onortanen rocco „jel jsem na koni“, doslova „hnal jsem koně“.

jetel červený camilot √KAM1, LOT [QL]

jezdec roquen √ROK, KWEN [WJ, UT] ◊ U Dúnadanů se tak označovala hodnost rytíře.

jezero ailin √AJ2, LIN2 [PE17, Et, QL], nendë √NEN [PE17]; hluboké lón, lónë √LON2 [VT48, PE17], horské ringwë √RIÑG [Et, VT46] ◊ VT46 opravuje chybně přečtené ringë z LR na ringwë, kteréž ale (od téhož kořene) je v QL s významem „jinovatka“.

jezevec oryat (oryac-) √OR [QL]

jezírko (či rybníček, snad i louže) nendë √NEN, linya √LIN2 [Et], průzračné liquilla √LIKW [QL], s lekníny nénuvar √NEN [QL]

Ježíš Yésus [VT44] ◊ Viz též „Kristus“.

jho yanta [Et], yarta √JAT [QL] ◊ Yanta překládáno též „most“ [LotR].

jídlo i. mat(t-) √MAT [QL], teplé, masité apsa √AP3 [Et] ii. potravina matil «  matl [QL], matso [PE16]

jih hyarmen √KHJAR, MEN [LotR, Et, S]

jilm alalmë [Et, QL, PE16], lalmë √LALAM [Et], alvë √ALAB [PE17] ◊ Od alvë je odvozeno příd. alalvëa „s mnoha jilmy“ [PE17].

jinovatka, námraza ringwë √RIÑG [QL] ◊ Stejně znějící slovo je později použito ve významu „horské jezero“ [Et, VT46].

jiný hyana √KHJA [VT49]

jírovec mavoisi, alda mavoitë √GALAD, MA3 [QL] ◊ „Strom s rukama“ (podle listů).

jiskra tinwë √TIN [RGEO, PE17, Et] ◊ Často používáno ve významu „hvězda (na Nur-menelu)“.

jiskřit ita- √IT1 [PM, S], tintina- [Et], tintya- √TIN [QL]

jíst mat-, min. mantë √MAT [Et, VT39, QL]

jist|ě *tancavë –ý, pevný tanca √TAK [Et] ◊ *Tancavë dříve používáno ve významu částice „ano“.

jít i. ob. lenna-, min. lendë √LEN [Et, VT45], lelya-, min. lendë √DEL, LED [WJ], men- √MEN [VT47, PE17] ii. pěšky vanta- √BAT [Et], pata- [PE17] ◊ Lenna- je v LR chybně jako linna-. Men- jinde překládáno „dojít, přijít“ [VT49].

jižní hyarmenya √KHJAR, MEN [Et], hyarna √KHJAR [PE17]

jméno essë √ES [LotR, Et, MR]

jmenovat esta- √ES [Et]

Jupiter (planeta) Alcarinquë √AKALAR, KWA1 [MR, S] ◊ „Zářivý, nádherný“.

Přidat komentář

Autor:

Text:

Opište tento text:

CAPTCHA

Komentáře