Slovník česko–quenijský (J)
01.06.2013 [12:35], Quen, Slovník česko–quenijský, komentováno 0×
Toto je HTML verze části Slovníku česko–quenijského, verze Lairë 2013. Jiné stránky obsahují úvodní oddíly k tomuto textu (vysvětlivky apod.) a odkazy na soubory PDF ke stažení.
já ni [VT49, FCL], důrazné inyë [LR]; slovesná koncovka -n, -nyë √NI2 [VT49, LotR]
jádro, střed endë √ENED [Et]
jak táz. manen √MA1 [PM] ◊ Tázací částice s instrumentální koncovkou. Možná se ptá spíše na příčiny, prostředky („čím, působením čeho“) než na průběh a způsob.
jako ve √BE [RGEO, MC, QL] ◊ Spojení „jako – tak i“ se vyjadřuje spojkou sívë či tambë [VT43].
jáma latta √DAT [Et], sat (sapt-) √SAP [QL]
jantar malicon(d-) –ový malicondëa √MAL2 [QL]
jaro tuilë √TUJ [LotR, Et, QL]; časné coirë √KOJ [LotR] ◊ V kalendáři Imladris odpovídá tuilë přibližně našemu 30. 3.–22. 5. (ale slovo lze použít i bez této konkrétní definice); coirë (předjaří, „probouzení“) přibližně našemu 1. 2.–27. 3.
jas calassë √KAL [GL]
jasno, slunečné počasí (podst.) callë √KAL [QL]
jasný, zářivý calima √KAL [LotR, VT42]
javor maitë √MA3 [PE16] ◊ „S rukama“ – podle tvaru listů. Stejné slovo znamená „zručný“ [VT49].
jazyk i. v ústech lamba √LAB [WJ, Et] ii. řeč lambë [WJ, LotR, QL]; quetil √KWET [Et, QL], ve slož. -quet [QL]; quenya √KWEN [PM, WJ, PE17]; odborně: tengwelë, s důrazem na gramatiku tengwesta √TEÑ1, s důrazem na fonologii lambelë √LAB [VT39], jako fenomén tengwestië √TEÑ1 [WJ] ◊ Lambë se používá jen ve spojení s určitým národem či zemí (např. lambë Valarinwa); tengwelë je obecnější pojem. Tengwesta dokonce ani nemusí být jazyk složený ze zvuků.
jazykovědec lambengolmo √LAB, ÑGOL [WJ, VT48] ◊ Podle jména Lambengolmor, jež označovalo valinorské společenstvo jazykovědců.
jazykový, mluvený jazykem lambina √LAB [PE17]
jed hloima, hloirë √SLOJ [PE17], sangwa √SAG [Et] –ovatý hloirëa √SLOJ [PE17]
jeden minë √MIN [Et], min [VT45, 48, PE17]; jen jeden er √ER [Et, VT48, PE17] ◊ Významový rozdíl lze ukázat na příkladu Vala minë „jeden bůh“ oproti Eru er „jeden Bůh“. Er též překládáno jako „sám“ [Et] či „jen“ [QL].
jedenáct minquë √MIN, KEW1 [Et, VT48, PE17] –ina minquesta √SAT [VT48]
jediný erya √ER [Et]
Jediný Eru √ER [VT43, PE17, Et] ◊ Dále viz „Bůh“.
jedle súcë √SUK2, aiquairë √AJAK [QL] ◊ Obojí může znamenat i „borovice“.
jedlý mátima [PE17], matsima √MAT [QL]
jednorožec *eretildo √ER, TIL1 [PPQ]
Jednoruký podst. Ercambo √ER, KAB [VT47] ◊ Berenovo epessë, ekvivalent sind. Erchamion.
jednosouhláskový o kořeni erólamaitë √ER, WO, LAM [PE18]
jednou v minulosti nëa, néya √NA2 [VT49]; v budoucnosti enyárë √EN2 [LR]
jehl|a nelma √NEM –ice, hůlka pirin(d-) √PIR; na pletení, mn. pirindi quitimar √KWIT [QL] ◊ Je zvláštní, že slovo quitimar má mn. koncovku zpodstatnělého příd. jm., ač již podstatné jméno rozvíjí (normálně by bylo quitimë).
jehličnan vinë, vinnë [QL]
jehně eulë [QL]
jeho, její jako příp. -rya [RGEO, WJ, MC], samostatně *senya √SE
jehož, jejíž přivl. yava √JA1 [HKF]
jelen arassë √RAS [PPQ] ◊ Podle sind. aras.
jemný, něžný amalda √MEL [QL], moica [GL]
jen er √ER [QL] ◊ Může též znamenat „jeden, sám“ [Et].
jeřáb (strom) orofarnë √OR, PHARAN [PE17] ◊ Nepřeložené faran [PE17] má zřejmě stejný význam. V básni též lassemista „šedolistý“ √LAS1, MITH a carnimírië, carnemírië „s rudými šperky“ (tj. jeřabinami) √KARAN, MIR1 [PE17, Let].
jeskyně felya √PHELEG [Et], rótelë √ROT [QL]; felco √PHELEK [PE17], hróta √SROT [PM]; rondo √ROD [Et] ◊ Hróta je uměle vytesaná obytná jeskyně, rondo (jinde vyloženo prostě jako „klenba“ [WJ]) je klenutý jeskynní sál.
jestli, –že qui [VT49]; ce, cé √KE2 [VT49] ◊ Ce, cé je na jiném místě přeloženo „asi, možná“.
jet na zvířeti norta- √NOR [PE17] ◊ Základním významem je „hnát“, dopravní prostředek je v akuzativu: onortanen rocco „jel jsem na koni“, doslova „hnal jsem koně“.
jetel červený camilot √KAM1, LOT [QL]
jezdec roquen √ROK, KWEN [WJ, UT] ◊ U Dúnadanů se tak označovala hodnost rytíře.
jezero ailin √AJ2, LIN2 [PE17, Et, QL], nendë √NEN [PE17]; hluboké lón, lónë √LON2 [VT48, PE17], horské ringwë √RIÑG [Et, VT46] ◊ VT46 opravuje chybně přečtené ringë z LR na ringwë, kteréž ale (od téhož kořene) je v QL s významem „jinovatka“.
jezevec oryat (oryac-) √OR [QL]
jezírko (či rybníček, snad i louže) nendë √NEN, linya √LIN2 [Et], průzračné liquilla √LIKW [QL], s lekníny nénuvar √NEN [QL]
Ježíš Yésus [VT44] ◊ Viz též „Kristus“.
jho yanta [Et], yarta √JAT [QL] ◊ Yanta překládáno též „most“ [LotR].
jídlo i. mat(t-) √MAT [QL], teplé, masité apsa √AP3 [Et] ii. potravina matil « matl [QL], matso [PE16]
jih hyarmen √KHJAR, MEN [LotR, Et, S]
jilm alalmë [Et, QL, PE16], lalmë √LALAM [Et], alvë √ALAB [PE17] ◊ Od alvë je odvozeno příd. alalvëa „s mnoha jilmy“ [PE17].
jinovatka, námraza ringwë √RIÑG [QL] ◊ Stejně znějící slovo je později použito ve významu „horské jezero“ [Et, VT46].
jiný hyana √KHJA [VT49]
jírovec mavoisi, alda mavoitë √GALAD, MA3 [QL] ◊ „Strom s rukama“ (podle listů).
jiskra tinwë √TIN [RGEO, PE17, Et] ◊ Často používáno ve významu „hvězda (na Nur-menelu)“.
jiskřit ita- √IT1 [PM, S], tintina- [Et], tintya- √TIN [QL]
jíst mat-, min. mantë √MAT [Et, VT39, QL]
jist|ě *tancavë –ý, pevný tanca √TAK [Et] ◊ *Tancavë dříve používáno ve významu částice „ano“.
jít i. ob. lenna-, min. lendë √LEN [Et, VT45], lelya-, min. lendë √DEL, LED [WJ], men- √MEN [VT47, PE17] ii. pěšky vanta- √BAT [Et], pata- [PE17] ◊ Lenna- je v LR chybně jako linna-. Men- jinde překládáno „dojít, přijít“ [VT49].
jižní hyarmenya √KHJAR, MEN [Et], hyarna √KHJAR [PE17]
jméno essë √ES [LotR, Et, MR]
jmenovat esta- √ES [Et]
Jupiter (planeta) Alcarinquë √AKALAR, KWA1 [MR, S] ◊ „Zářivý, nádherný“.