Sekce

Slovník česko–quenijský

0 A B C Č D E F G H CH I J K L M

PDF Papír A4 Papír A5 Obrazovka

Kořenovník

0 A B D E G 3 I J K L M N Ñ O P R S T U W

rejstřík A–M N–S Š–Ž

PDF Papír A4 Papír A5 Obrazovka

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:


Registrace

Kořenovník (M)

Toto je HTML verze části Kořenovníku, soupisu eldarských etymologických kořenů, verze Coirë 2013. Jiné stránky obsahují úvodní oddíly k tomuto textu (vysvětlivky apod.) a odkazy na soubory PDF ke stažení.

MA1 [PE17] tázací částice: ma, manenMAN2 ¤ JA1

MA2 [VT42*] „něco, věc“: ma, -ma (calma) ¤ MO1

MAD [Et]: marya „bledý, hnědožlutý“ ¤ MAL2

MAG1 [PE17, VT47] „dobrý (fyzicky)“, nikoli protiklad k „zlý“, nýbrž k „špatný, nevhodný“: mai, mára ¤ MAJ2 Δ MAN1 × UTH1

MAG2 [Et, PE17] „používat, ovládat“: mára ¤ MA3, MAP Δ JUK

MA3 [VT47, Et, PE17] „ruka“, nejstarší a nejobecnější kořen pro ruku = prsty, dlaň a zápěstí; [QL] „uchopit“: , mahta-, maitë, málimë, maqua, mavoitë ¤ MAG2, MAP Δ KWAR

MAJ1 [PE17] „vytvořit (umělecky)“: Maia, mairë, mairëa, maita-, maitalë, maitar Δ KAR

MAJ2 [PE17] „skvělý, znamenitý, obdivuhodný“: Maia, maina, maira ¤ MAG1

MAJ3 [QL] *„mnoho, příliš“: mai, maira, maivoinë Δ LI1, OL2

MAK [Et, VT39] „řezat, sekat ostřím; meč“, [QL] *„zabít“: macar, macil, mahta-, mahtar, maica ¤ DAK, NAK

MAL1 [QL] „drtit, mačkat“: malaqua, malo ¤ MUL Δ THAG

MAL2 [QL] *„žlutý“: malicon, malicondëa, malina, malwaMALAT ¤ MAD ◊ Etymologie tento základ uvádí jako SMAL.

MALAT [PM]MAL2 „zlato“: malta Δ LAWAR

MAM [UT*] „maminka“: mamil ¤ AM1, NAN × TAT1

MAN1 [PE17, WJ, QL] „dobrý – relativně či absolutně nezkažený, tj. neovlivněný neřádem zavedeným do Ardy Morgothem, a tedy věrný své přirozenosti a funkci“ – o mysli či duši „morálně dobrý“, o těle „zdravý, bez vad“: manaquenta, mandë, manu, ManwëAMANMANAD ¤ BAN Δ AL1, MAG1 ◊ Patrně převzato z valarštiny.

MAN2 [PE17]MA1 rozšířený tázací základ: man

MANAD [Et]MAN1 „konec, osud – obvykle dobrý“: manar, mandë, Mandos (&  MBAD) Δ MBARAT

MAP [Et, VT47, QL] „uchopit, sevřít“: amapta-, mapa-, mapta-, maptalë ¤ MA3, NAP Δ KAB, KWAR

MAR1 [QL] *„zrát; ovoce“: marin, marina, marindë, maruMARAK Δ JAB

MAR2 [QL] *„krystal, perla“: maril, marilla, Silmaril ¤ MIR1

MARAK «  MRKR [QL]MAR1 *„šťáva, vlhkost“: marca, marqua Δ PIS, SAB

MASAG [Et] ← ‹ MBAS „hníst“: maxa, maxë

MAT [QL, VT39, Et] „jíst“: anto, maita, mat-, matil, matsa, matsima Δ NETH2

MAW [QL] „křičet, bečet“ (onom.): mavar, möa, möalin, möar ¤ MIW Δ MBA, NJEN

MBA [VT47] *„bečet“ (onom.) → MBABA Δ MAW, NJEN

MBABA [VT47]MBA *„ovce“: máma, mavar

MBAD [Et]BAD „žalář, peklo“: Angamanda, Mandos (&  MANAD)

MBAKH [Et] „vyměňovat“: manca-, mancalë, *mancar Δ KWAP

MBAL [Et] *„dlažba, dláždění“: ambal, mallë

MBAR [PE17, Et, QL] „bydlet, obývat“: ambar, -mar (Eldamar), mardë, mardo Δ KAW1

MBARAT [PE17, Et] „osud“: maranwë, marto, martya-, umbar Δ MANAD ◊ Možná totožný s předchozím, přičemž zákl. význam je „rozhodnout“ – v prvním případě o založení tábora, ve druhém o budoucnosti světa. QL má MRTR.

MBAS [PE17, Et] „dělat těsto, péci“, [QL] též „vařit“: massë, masta › → MASAG Δ AP3

MBATH [VT45] „krýt, chránit“: umbas ¤ WATH Δ SOT, TURUM

MBAW [Et] „nutit, tlačit, zatěžovat, podrobovat“: maurë, mausta, mauya- Δ NID

MBELEK [PE17]BELEK „velký, mocný, silný“: melehta, melehtë, Melkor ◊ Také uváděno ve formě MELEK. Viz též pozn. k MILIK.

MBER [Et] *„veselit se“: merendë, merya, meryalë Δ GALAS1, GJEL × DEM

MBIRIL [Et]MIR1+RIL *„třpytit se“: miril, mirilya- Δ TIN

MBON [PE17] *„kopec, hrouda“: umbo, umbon Δ TUN

MBOTH [Et]: motto „skvrna“ ¤ MOT

MBUD [Et]BUD „vyčnívat“: andamunda, mundo Δ RAS

ME [VT43, 44*] zájmenný kořen 1. osoby množného čísla: -lmë, me, -mmë ¤ WE1

MEL [Et, PE17, QL] „milovat“: málo, mel-, méla, melda, melin, melindo, melima, melissë, melmë Δ NIL, SER

MEN [VT39, 43, PE17] „mít za cíl, směřovat, postupovat v zamýšleném směru, jít“: hyarmen, men-, menel, menta-, mína Δ LED, TEN2 ◊ Též použit v Etymologiích pro prostorové souvislosti, ale s významem spíše statickým – *„místo“ Δ NOM.

MER [Et] „chtít, toužit, přát si“: mer- Δ ID

MET [Et] „konec“: mentë, métima, metya- Δ KJEL1, TEL1

MI [Et, QL, PE17]IM1: „v, uvnitř, dovnitř“: mi, minna, mir, mitya- × ET

MIKW [QL] „líbat“: micu-, miquë, miquelis, miquilë

MIL1 [Et] „nenasytnost, zlá touha“: mailë, mailëa, milmë, milya-MILIK Δ JES1

MIL2 [VT45]: milya „měkký, jemný, slabý“ Δ PHIL, SLIN

MILIK [Et]MIL1: Melko, milca ◊ Jméno temného Valy Tolkien později odvozoval od MBELEK.

MIN [VT42, 48] „jeden, první“, [Et] „stát o samotě, vyčnívat“: min, minassë, minda, mindë, minë, mindon, minquë, minya Δ ER, IÑG, JESET

MIR1 [PE17, Et] „cenit si, vážit si; cenný, drahý“: atamir, mírë, mírima, mirwa, mirya ‹→ MBIRIL ¤ MAR2 Δ BILID

MIR2 [QL] „usmívat se“: mir-, mírëa, mirilla, mirmilëMIRIT Δ KAK, LAD2, RAJ2

MIRIT «  MRTYR [QL]MIR2 *„šklebit se“: mirtya-, mirtyë

MIRU [QL] „víno“: miru, mirucarnë, mirúva, miruvórë ◊ Miruvórë později odvozováno přímo z valarštiny [PE17, WJ], kdež mirub „víno“.

MIS1 [Et] „jít volně, toulat se, bloudit“: mirima, mista- Δ RAN

MIS2 [Et, VT45*] „mokrý, vlhký“ → MISID, MISIK ¤ MITH Δ LOG × PARAK

MISID «  MIZD [Et]MIS2 *„vlhkost, mrholení“: mistë

MISIK [Et, VT45]MIS2 mixa „mokrý“

MITH [PE17] „bledá, světlá šeď“, [Et, VT45] možná „mlha“: mista ¤ KHITH, MIS2

MIW [Et] „kňučet, kvílet“ (onom.): maiwë, miulë ¤ MAW

MO1 [VT42*] „osoba, někdo“: mo, -mo (ciryamo) ¤ MA2 Δ WE2

MO2 [Et] *„těžká práce“: mól, móta-

MOR [Et, PE17, QL] „černý“: mordo, morë, mórë, Moringotto, morna, morniëMOROK

MOROK [Et]MOR: morco „medvěd“

MOJ [Et]: moina „známý, milý“

MOT [PE17] „bažina, mokřina“: Tel. ¤ MBOTH

MU [Et]UM1 záporný kořen Δ BA, GU, LA

MUJ [Et] *„tajný“: muilë, muina Δ PHO3, TOR2

MUK [QL] „kálet“: múco, muhta-, muqua, mut

MUL [QL] „jemně namlít“: mul-, mulma, mulmar, mulmin ¤ MAL1 Δ POR

Přidat komentář

Autor:

Text:

Opište tento text:

CAPTCHA

Komentáře

„Tragédie žen spočívá v tom, že se každá nakonec podobá své matce.“ Oscar Wilde