Kořenovník (K)

02.10.2011 [14:21], Quen, Kořenovník, komentováno 1×

KA [VT47] „dům, domov“ → KAW¹

KAB [VT47] „držet, zadržovat, obsahovat“, [Et] „dutina“: camba, cambë ¤ KAM³ Δ MAP

KAJ¹ [Et, PE17, QL] „ležet“: caila, caima, caimasan, caimassë, caimassëa, caita- ¤ KHAW²

KAJ² [*] krátký základ číslovky „deset“ → KAJAN ¤ KWAJ

KAJAN [Et] „deset“: cainen ¤ KWAJAM ◊ Zřejmě změněno na kořeny začínající na KW.

KAK [QL] „smát se“: cac-, cancalë Δ LAD², MIR²

KAL [Et, VT47, PE17] „svítit (obecné slovo)“, [QL] „svítit zlatě“: cal-, cala, calaina, calima, callo, calma calta-, calya- ≤ AKAL → KALAR ¤ GAL², ÑGAL, SKAL

KALAK [VT47] „sklo“: calca Δ KHJEL

KALAP «  KALPA [Et] „nádoba na vodu“, [QL] „držet, obsahovat“ (zejm. o kapalinách): calpa, calpa- ¤ KULUP ◊ V QL psáno KLPL.

KALAR [Et, VT47, PE17] ← KAL „světlo“, [PE18] „být zářivý“: calar → AKALAR

KAM¹ [QL] *„červený“: camillo, camilot, campilossë, campin Δ KARAN

KAM² [VT44] „hodit se, souhlasit“: ócama-

KAM³ [VT47*] „dostat“: cam- ¤ KAB Δ ÑGET

KAN¹ [PM, VT47] „hlasitě volat“, odtud „povolávat, velet, požadovat“; [PE17] „vést“: can-, cáno, canwa ¤ KON Δ JAM; KHES¹

KAN² [Et] „odvážit se“: cánë, canya Δ BER, NOL

KAN³ [VT47, 48] „čtyři“: *canquë → KANAT

KANAT [VT47, Et] ←KAN³ „čtyři“: canta, cantëa

KANU «  KANA [QL] „olovo“: canu, canuina, canuva

KAP [QL, Et] „skákat“: cap-, capta- Δ KHAL²

KAR [Et, PE17, QL] „dělat, vyrábět, stavět“: car-, Carmë ¤ KJAR Δ MAJ¹, TAN¹

KARAK [Et, QL] „ostrý tesák, osten, zub“: caraxë, carca ¤ KHARAS Δ NELEK ◊ QL má ve tvaru KRKR.

KARAN [Et, QL] „červený“: carnë, Carnil, carnimírië Δ GAJ², KAM¹, ROJ²

KARAP «  K^ARP^AR [QL] „škubat“: carpalë, carpalima, carpan Δ RIK³

KAS [Et, PE17, QL] „hlava“: cár, cassa, castëa

KAT [Et, PE18] „tvarovat, dělat“: canta, canta- Δ WEN²

KAW¹ [PE17] „kryt, úkryt“, [VT47] ← KA „dům, domov“: cauma, cöa Δ MBAR

KAW² [QL] „shýbat se, sklánět se“: cauca, cauco, cauta-, cav- → KAWAR Δ KU3, NDUB

KAWAK¹ [WJ] „vrána“ (onom.): quáco Δ KOROK¹

KAWAK² [VT47] „žába“ (onom.): quácë

KAWAR [QL*] ← KAW² „bát se“: caurë, caurëa Δ RUK

KE¹ [VT48] zájmenný kořen 2. osoby j. č. v důvěrné formě: ce, tyë Δ DE, LE

KE² [VT47, 49] ≈ EK² slovní základ vyjadřující možnost, nejistotu: cé

KEK [QL] „kvokat“ (onom.): cecet Δ KWA², KOROK², POROK

KEL [Et, PE17, QL] „jít, běžet (zvl. o vodě), plynout, stékat“: celma, celumë, ehtelë ¤ KJEL¹, KJEL², KWEL Δ SIR, UL

KEN [VT41, PE17] „vidět, vnímat, všímat si“: cen-, cenda- ¤ KHEN Δ TIR, THE

KEM [Et, VT45, QL] „půda, země, hlína“ → KEMEN

KEMEN [*] ← KEM: cemen, cemna, cemnaro, Kementári ◊ Kořen je psán jako KEM, ale odvozená slova ukazují na rozšířený kořen KEMEN.

KES [VT47] *„jiný, ostatní“ ≤ EKES Δ KHJA

KETH [PE17] „vyšetřovat, zkoumat“: ces-, cesya-, cesta-, ecces- Δ SAK

KEW¹ [VT48] *„nový, čerstvý, opakovaný“: ceuranar, ceurë, ceuta-, céva, -quë (minquë) Δ WIN

KEW² [PE17] „žít (o rostlinách)“: laiquë, quëa Δ LAW¹

KHAD [VT45] „sedět“, [QL] „lpět, zůstávat“: har, har-, harë ¤ KHAM ◊ V Etymologiích kořen zrušen a změněn na KHAM, sloveso har- se však v této podobě vyskytuje v Cirionově přísaze. V QL uvedeno jako HAŘA.

KHAG [Et] *„mohyla, hromada“: hahta Δ KUB

KHAJ [Et, VT45] „daleký, vzdálený“: avahaira, eccaira, haira, háya Δ PALAN

KHAL¹ [Et, PE17] „zvednout, zvýšit“: halla Δ OR ◊ Podle PE17 souvisí s KAL „světlo“: vyjadřuje vl. pohyb vzhůru – k obloze, ke světlu.

KHAL² «  HALA [QL] *„skákat“: haloisi, haloitë, halta- Δ KAP

KHAM [Et, VT45] „sedět“: hamma, ham- ¤ KHAD

KHAN¹ [Et] „rozumět, chápat“: handa, handassë, handë, handelë, hanya- Δ IS¹, SAJ¹

KHAN² [VT47] „bratr“: háno Δ TOR¹

KHAP¹ [VT41] „vázat, upevňovat, zbavovat svobody“, [PE17] „držet, zadržovat, ponechávat“: hampa ¤ KHEP × LER

KHAP² [Et] „obalit, zahalit“: Tel. Δ LAP¹, WAJ¹

KHAR [VT45] *„přilba“: harna → KHARAN, KHARAP Δ STOL

KHARAN [VT45] ← KHAR

KHARAP [VT45] ← KHAR „přilba“: harpa

KHARAS [Et] *„sráz, ostrá skála“: Tel. ¤ KARAK

KHAT [QL, Et] „vrhat, metat“: hat-, hatal, hatsë, hatsëa

KHAW¹ [PE17] *„obrovský“: höa, haura Δ ALAT × PIK

KHAW² [Et] „odpočívat, být v klidu“: hauta- ¤ KAJ¹ Δ SED ◊ V sindarštině asociováno s KHAG „mohyla, hrob“.

KHEL [QL*] „fialový“: helilohtë, helin, helinillë, helinwa, helinquila ¤ 3EL ◊ Bylo by možno aktualizovat též jako 3EL, a potom by bylo totožné s kořenem pro „nebe, oblohu“.

KHELEK [Et] „led“: helca, helcë ¤ KHJELES ◊ V QL jako HELE, HLKL.

KHEN [VT45, PE17] „vidět, dívat se, hledět“ → KHENED ¤ KEN

KHENED «  KHEN-D-E [Et] ← KHEN „oko“: hen

KHEP [VT41, PE17] „zadržovat, ponechávat (si)“: *hep- ¤ KHAP¹

KHER [Et, QL] „vládnout, ovládat, vlastnit“: héra, heren, herenya, heri, heru Δ GAR, TUR

KHES¹ [VT45] „velet“: hesto Δ KAN¹

KHES² «  HESE [QL] „vadnout“: hessa, hesta- Δ KWEL

KHIL [Et, PE17, WJ] „následovat“: Hildor, hilya-, tarhildi Δ DEW¹

KHIM [Et] „lpět, lnout“: haimë, himba, himya- Δ LEB

KHIN [WJ, PE17] „dítě“: Eruhíni, hína Δ SELED

KHIR [PE17] „najít“: hir-

KHIS [Et, QL] ¤ KHITH ◊ V QL jako HISI.

KHITH [Et, PE17] „mlha“: hísë, hísië, hiswa, hiswë ¤ KHIS, MITH

KHJA [VT49*] „jiný“: ahya-, hya Δ KES

KHJAR [Et] „levice“: hyarma, hyarmaitë, hyarmen, hyarmenya, hyarya Δ KURUM × PHOR

KHJEL [Et] „sklo“ → KHJELES Δ KALAK

KHJELES [Et] ← KHJEL: hyellë ¤ KHELEK

KHO [Et] „srdce“ (fyzicky): Tel. → KHON Δ ID

KHOL [PE17] „zavřít“: holla, holta-, holya- Δ PAK ¤ SKOL × ETER

KHON [Et, QL] ← KHO „srdce“: hón, hondo ◊ QL uvádí jako HONO.

KHOP [Et] *„přístav“: hópa, hopassë Δ LOD

KHOR [Et] „spouštět, hnát“: hórë, hórëa, hormë, horta-, hortalë, horya- Δ SIW ¤ GOR, 3OR¹

KHOT¹ «  HOTYO [QL] „kýchat“: hontë, hontyë, hot-, hontossë Δ TJOS

KHOT² [PE17] „shromáždit (ve zmatku), pomíchat“: hosta- ¤ KHOTH

KHOT³ [PE18] „hněvat se, přít se; nenávidět“ ¤ KOT¹, KOTH

KHOTH [Et, QL] „shromáždit“: hossë, hosta, hosta-, hostar Δ KOM¹ ◊ Pro další slovo horma [QL] bychom patrně potřebovali variantu KHOS.

KHU [PE17] „klít, proklínat“: húna, húta- ¤ SKU × AJ¹

KHUG [Et] „štěkat, výt“: huan, huo Δ ÑGAW, SAW²

KIL [Et] „dělit“: cilmë, cilya ¤ KIR, SKIL Δ STAK × JAT

KIR [Et, PE17, QL] „řezat, sekat, roztínat“: certa (přes sind.), cirmë, cirya, ciryamo → KIRIK, KIRIS Δ PHALAK, RIS, SJAD¹

KIRIK [Et] ← KIR *„srp“: circa

KIRIS [Et, VT45, QL] ← KIR+RIS „řezat, sekat“: cirissë

KIT [QL] „lechtat“: citya-, cityalë, cityalëa

KJAB [Et, QL] „chuť“: tyausta, tyav-, tyávë ◊ QL uvádí jako TYAVA.

KJAR [Et] „způsobit“: tyar-, tyaro ¤ KAR

KJEL¹ [Et, PE18] „končit, přestávat“: tyel, tyel-, tyelima, tyelma → KJELES ¤ KEL, TEL¹ Δ MET, TELES

KJEL² [PE17] „pomalu, postupně klesat“: tyellë ¤ KEL Δ NDU × AM²

KJELEK [Et] „svižný, čilý“: tyelca Δ LAK¹ × LUB

KJELEP [Et, PM] „stříbro“: telemna, telpë, telpilin, telpina, telpingwë ◊ Quenijská slova odvozená od tohoto kořene by v důsledku pravidelného hláskového vývoje začínala na ty-, ale pod vlivem telerijštiny se častěji používají tvary na t-.

KJELES [PE18] ← KJEL¹: Teleri ¤ TELES Δ TELED

KOJ [QL] „žít“: coimas, coina, coirë, coirëa, coivië, coitë ¤ KUJ Δ LAW¹, WEG² × ÑGUR¹ ◊ Viz též pozn. ke kořeni KUJ.

KOL [VT39, PE17] „nést“: cólë, cólemaina, cóleva, collo, cólo ◊ QL má v podobě KOHO a s překladem „snášet, trpět“.

KOM¹ [PE17] „shromažďovat, sbírat (se) – přinést či přijít na jedno místo“: combë, comya-, ócom-, ocombë Δ KHOTH × SPAR²

KOM² [QL] *„kulatý“: cóma, cómëa ¤ KOR Δ NDOL¹

KON [PE17] „vést; pán“: Turucondo ¤ KAN¹ ◊ Vedle KAN¹ druhá varianta vysvětlení sind. jmen Turgon, Fingon ap.

KOR [Et, PE17] „kulatý“, [QL] „být kulatý, valit se“: corin, corna, cornë, coron, coromindo ¤ KOM², SKOR Δ RIN

KOROK¹ «  KORKA [Et] „vrána“ (onom.): corca Δ KAWAK¹

KOROK² [VT47] „slepice“ (onom.) ¤ POROK Δ KEK

KOT¹ [Et*] „zápasit, mít spor“: cotsë, cotya, cotumo ≤ OKOT ¤ KHOT³, KOTH ◊ Tato varianta kořene byla sice v Etymologiích zrušena, ale odvozená slova nasvědčují jeho platnosti.

KOT² [QL*] „ořech“: cotë, cotsëa, cottulë, cotulwë

KOTH [Et, QL] „zápasit, mít spor“: cos, costa- ¤ KHOT³, KOT¹, ÑGOTH ◊ V QL psáno KOSO.

KU [Et, VT45]: cucua „holubice“ (onom.)

KUB [Et]: cumbë „hromada, návrší“ ¤ KUP, KUM² Δ KHAG, TUN

KU3 [Et] „oblouk“: cú, cúna Δ DUB², KAW², LU²

KUJ [Et] „probudit se, oživnout“: *cuiva, cuivë, cuivëa, cuivië, Cuiviénen, *eccuita- ¤ KOJ, TUJ × PHUM ◊ Někt. doložená slova působí mírné zmatení kořenů KOJ a KUJ (významově i zvukově příbuzných); nečiní však velkých problémů je rozlišit a několik slov jim případně přizpůsobit: navrhuji základ coi- pro „život“, cui- pro „probouzení, bdělost“.

KUL [Et] „zlatorudý“, [QL] „zlato“: culda, culina, cullo, culuina, culuma, culusta Δ LAWAR

KULUP «  KLPL [QL] „držet, obsahovat“ (zejm. o kapalinách): culpa- ¤ KALAP

KUM¹ [Et] „prázdný“: cúma, cumna Δ LUS

KUM² [QL] „nahromadit, navršit“: cum-, cumba, cumbë ¤ KUB × SAP

KUP [QL] „hrb“: cumpo, cupta-, cuptulo ¤ KUB Δ TUM

KUR [Et] „(technická) dovednost, chytrost“: curo, Curumo, curwë Δ PHIN¹ ◊ Tento kořen zjevně používá pevnou ómatainu: KURU.

KURUM [Et] *„levý“: Tel. Δ KHJAR

KWA¹ [WJ, VT42] „plný, úplný, celý“: aqua, -qua, -inqua (alcarinqua) → KWAJ, KWAT Δ IL × LUS

KWA² «  QAHA, QAQA [QL] *„kachna“ (onom.): quá, quaqua- Δ KEK

KWA³ [VT45] „něco“: ilqua

KWAJ [VT42] ← KWA¹ „deset“, jakožto „všechno, všech deset prstů“ (při počítání) → KWAJAM ¤ KAJ²

KWAJAM [VT42] ← KWAJ: quain, quainëa, quëan ¤ KAJAN

KWAL [Et, PE18, QL] „zemřít (v bolesti)“: qualin, qualmë, qualumë, qualúmëa, unqualë ¤ KWEL, KWOL

KWAM [QL, Et] *„nevolnost“: quam-, quamba, quámë, quámëa Δ LEW, SLIW

KWAP [QL] „obchodovat, smlouvat“: quap-, quapta-, quampa, quampalë, quaptalë Δ MBAKH

KWAR [VT47, PE17] „stlačovat, svírat, mačkat“, [Et] „pěst, sevřená ruka“: quár, quárë Δ STAG, THAG; MA3, MAP

KWAT [WJ, Et, QL] ← KWA¹ „plný, úplný, celý“, [PE17] „plnit“: quanta, quat-

KWATH «  QASA [QL] *„třást se“: quas-, quasil, quasilla Δ GIR, PAP

KWE [WJ] nejstarší kořen týkající se vokální řeči: equë, eques → KWEN, KWET

KWEL [Et, PE18, QL] „slábnout, uvadat, umírat“: quel-, quelmë → KWELEK ¤ KEL, KWAL, KWOL Δ KHES², ÑGUR¹, PHIR

KWELEK [QL] ← KWEL *„rozkládat se, hnít“: quelehtë, quelet, queletya-, quelexië, quelexima ◊ Tento rozšířený kořen není uveden, ale v odvozeninách jej lze dobře rozeznat.

KWEN [WJ] ← KWE *„ten, kdo mluví“, odtud „osoba, elf“: quén, -quen (roquen), Quendelië, Quendi, Quenya Δ ELED, KWENED ◊ Tato slova vznikla v době, kdy elfové žádné jiné mluvící bytosti neznali a schopnost řeči považovali za svou nejvýraznější vlastnost. Souvislost slov s původním významem se však oslabila, takže kupříkladu neurčité zájmeno quen se může bez jakýchkoli problémů vztahovat třebas i k němým trpaslíkům.

KWENED [Et, PE18] „elf“: Quendë, Quendelië Δ KWEN ◊ Starší a méně etymologicky propracovaná podoba předchozího.

KWER [PE17] „otáčet se“: nuquerna, quer- Δ PEL²

KWES [Et] *„ptačí pero“: quessë, quesset Δ PIL¹

KWET [Et, QL, PE17] ← KWE „mluvit, říkat, oznamovat“: quet-, quetil, quenta, quentalë, quentaro, quentëa, quetta Δ NJAR, NJAT

KWIKW [QL] „svěšený, ochablý“: quinqua, quinquelë, quinquenna ¤ PIP Δ DIP

KWIL [QL] *„barva; zdobení“: quilë, quilëa, quilin, quillë, quiltassë, quilya-

KWILID «  QLŘL [QL] „klid“: quilda, quildarë, quildë Δ LUR, RU3, SED

KWILIT «  QLTL [QL] „pás“: quilta, quilta- Δ RIP²

KWIN¹ [PE17] „hřeben, výběžek, horní hrana“: quínë, quinna Δ PEK

KWIN² [QL] „pištět“: quin-, quínë, quínëa Δ SIP

KWIÑG [QL, Et] *„brnkat“ (onom.): quinga- Δ TAÑG¹ ◊ V Etymologiích psáno KWIG.

KWIR [QL] *„roztáčet, šlehat“: quirin, quirmë ¤ PIR

KWIS [QL] *„mumlat, šeptat“: quir-, quisquir-, quisquirindë Δ SLUS

KWIT «  QITYI [QL] *„plést“: quintyë, quitima, quitin, quitya-

KWOD «  QOŘO, QOSO [QL] *„dusit se“: quonda, quor-, quorin, quosta-

KWOL [QL] *„nemoc, trápení“: quol-, quolda, quolima, quolu, quolúvië ¤ KWAL, KWEL Δ GEÑG, SLIW

Přidat komentář

Autor:

Text:

Opište tento text:

Komentáře

1

Jede na K:CMS v2.1.1.