Změny počátečních souhlásek
17.02.2012 [20:38], Quen, Gramatika, komentováno 0×
Posledně jsem psal o odvozování slov z kořenů, a bylo řečeno, že při postupu od staroeldarských kořenů k hotovým slovům je zapotřebí aplikovat hláskové změny. V tomto článku shrnuji jednu část hláskových změn -- změny počátečních souhlásek v quenijštině i sindarštině.
Níže vypsaná tabulka uvádí, jak se změnily souhlásky a souhláskové skupiny na začátku etymologických kořenů při vývoji quenijštiny a sindarštiny. U každého případu je uveden zápis i výslovnost. V quenijštině jsou někdy vypsány dvě možné podoby hlásky, čímž se zohledňují hláskové změny v nejmladší vývojové fázi quenijštiny. Ke každé položce je připojen příklad, kde je uveden kořen, rekonstruovaný staroeldarský tvar (někdy přímo doložen u Tolkiena, jindy ne) a hotové quenijské či sindarské slovo. Další komentáře, kde jich bylo třeba, jsou vypsány pod tabulkou a v tabulce samotné jsou na ně klikací odkazy.
| kořen | quenijština | sindarština | |||||
| písmeno | hláska | písmeno | hláska | příklad | písmeno | hláska | příklad |
| B | [b] | v | [v] | BES: bessē > vessë | b | [b] | BES: bessē > bess |
| D | [d] | l | [l] | DAJ: dajō > lëo 1) | d | [d] | DAJ: dajō > dae |
| n | [n] | DOR: dornā > norna 1) | |||||
| - | DARAK: darākā > ráca 2) | ||||||
| DJ | [dj] | y | [j] | DJEL: djelwā > yelwa | d | [d] | DJEL: djelwā > delw |
| G | [g] | 0 | GAS: gassā > assa | g | [g] | GAS: gassā > gass | |
| GJ | [gj] | y | [j] | GJER: gjernā > yerna | g | [g] | GJER: gjernā > gern |
| GL | [gl] | nevyskytuje se 3) | gl | [gl] | GLAWAR: glawarē > glaur | ||
| GR | [gr] | nevyskytuje se 3) | gr | [gr] | GROJ: grojnā > gruin | ||
| GW | [gw] | w, v | [w] > [v] | GWEN: gwenjā > wenya | b | [b] | GWEN: gwenjā > bain |
| 3, H | [γ], [h] 4) | h | [h] | 3EL: 3elwā > helwa | - | 3EL: 3elwā > elw | |
| J | [j] | y | [j] | JAT: jatmā > yanwë | i | [j] | JAT: jatmā > ianw |
| K | [k] | c | [k] | KARAN: karani > carnë | c | [k] | KARAN: karani > caran |
| KH | [kh] | h | [x] > [h] | KHAG: khagdā > hahta | h | [h] | KHAG: khagdā > haudh |
| KHJ | [khj] | hy | [ç] | KHJAR: khjarjā > hyarya | h | [h] | KHJAR: khjarjā > hair |
| KJ | [kj] | ty | [tj] | KJELEK: kjelekā > tyelca | c | [k] | KJELEK: kjelekā > celeg |
| t | [t] | KJELEP: kjelepē > telpë 5) | |||||
| KW | [kw] | qu | [kw] | KWET: kwettā > quetta | p | [p] | KWET: kwettā > peth |
| L | [l] | l | [l] | LOT: lotsē > lotsë | l | [l] | LOT: lotsē > loth |
| lh | [-l] | LOT: lotsē > lhoth 6) | |||||
| M | [m] | m | [m] | MA3: ma3iti > maitë | m | [m] | MA3: ma3iti > maed |
| b | [b] | MOROK: morokō > brôg 7) | |||||
| MB | [mb] | m | [m] | MBUD: mbundu > mundo | b | [b] | MBUD: mbundu > bund |
| umb | [umb] | MBARAT: mbarata > umbar 8) | am | [am] | MBARAT: mbarata > amarth 8) | ||
| N | [n] | n | [n] | NAJAK: najakē > naicë | n | [n] | NAJAK: najakē > naeg |
| ND | [nd] | n | [n] | NDAM: ndambā > namba | d | [d] | NDAM: ndambā > dam |
| and | [and] | NDUN: ndūnē > andúnë 8) | ann | [ann] | NDUN: ndūnē > annún 8) | ||
| NJ | [nj] | ny | [nj] | NJEL: njellē > nyellë | n | [n] | NJEL: njellē > nell |
| Ñ | [ŋ] | - | ÑOL: ñolmē > olmë 9) | 0 | ÑOL: ñōlē > ûl | ||
| ÑG | [ŋg] | ñ, n | [ŋ] > [n] | ÑGOL: ñgolwē > ñolwë | g | [g] | ÑGOL: ñgolwē > golw |
| ing | [iŋg] | ÑGOL: ñgolē > ingolë 8) | ang | [aŋg] | ÑGOL: ñgolē > angol 8) | ||
| ÑGJ | [ŋgj] | y | [j] | ÑGJALAM: ñgjalamē > yalmë | příklad nenalezen | ||
| indy | [indj] | ÑGJO: ñgjō > indyo 8) | příklad nenalezen 8) | ||||
| ÑGW | [ŋgw] | ñw, nw | [ŋw] > [nw] | ÑGWAL: ñgwalkā > ñwalca | b | [b] | ÑGWAL: ñgwalkā > balch |
| ungw | [uŋgw] | ÑGWAL: ñgwalē > ungwalë 8) | příklad nenalezen 8) | ||||
| P | [p] | p | [p] | PARAK: parakā > parca | p | [p] | PARAK: parakā > parch |
| PH | [ph] | f | [f] | PHAW: phawkā > fauca | f | [f] | PHAW: phawkā > faug |
| h | [h] | PHUJ: phujnē > huinë 10) | |||||
| R | [r] | r | [r] | ROK: rokkō > rocco | r | [r] | ROK: rokkō > roch |
| rh | [-r] | REG: regnā > rhain 11) | |||||
| S | [s] | s | [s] | SAG: sagmā > sangwa | s | [s] | SAG: sagmā > saew |
| SJ | [sj] | hy | [ç] | SJAL: sjalmā > hyalma | h | [h] | SJAL: sjalmā > half |
| SK | [sk] | h | [x] > [h] | SKAR: skarwē > harwë | h | [h] | SKAR: skarwē > harw |
| SKJ | [skj] | hy | [ç] | SKJAP: skjapat > hyapat | h | [h] | SKJAP: skjapat > habad |
| SL | [sl] | hl | [-l] > [l] | SLOJ: slojmā > hloima 12) | lh | [-l] | SLOJ: slojmā > lhoew 12) |
| l | [l] | SLIW: slīwē > lívë 12) | thl, fl | [θl], [fl] | SLIW: slīwē > thliw, fliw 12) | ||
| SM | [sm] | m | [m] | SMAL: smalwā > malwa | m | [m] | SMAL: smalwā > malw |
| SN | [sn] | n | [n] | SNAR: snardā > narda | n | [n] | SNAR: snardā > nardh |
| SP | [sp] | f | [f] | SPANAG: spanagā > fanga | f | [f] | SPANAG: spanagā > fang |
| SR | [sr] | rh | [-r] > [r] | SRUG: srūkarē > (h)rúcarë | rh | [-r] | SRUG: srūkarē > rhugar |
| thr | [θr] | SRIP: sripi > thribi 13) | |||||
| ST | [st] | s | [θ] > [s] | STAG: stangā > sanga | th | [θ] | STAG: stangā > thang |
| SW | [sw] | hw | [-w] | SWAD: swanda > hwan | hw | [-w] | SWAD: swanda > hwand 14) |
| T | [t] | t | [t] | TARAK: tarakā > tarca | t | [t] | TARAK: tarakā > tarag |
| TH | [th] | s | [θ] > [s] | THIN: thindi > sindë | th | [θ] | THIN: thindi > thind |
| TJ | [tj] | ty | [tj] | TJUL: tjulussē > tyulussë | t | [t] | TJUL: tjulussē > tulus |
| W | [w] | w, v | [w] > [v] | WAN: wān > wán, ván 15) | gw | [gw] | WAN: wān > gwaun 16) |
| - | WO: wotornō > otorno 15) | g | [g] | WO: gowedtā > gowest 16) | |||
Komentáře k tabulce
1) Pravidelný vývoj v quenijštině je d > l. Ke změně staroeldarského d na n dochází v nemnoha slovech, a to kvůli připodobnění k nějakému dalšímu výskytu hlásky n -- buď jinde v témže slově (norna [WJ]), nebo v jiném slově (nér -- nís [Et]).
2) Případ, kdy počáteční d zcela mizí, je ojedinělý. Ve vývoji vedoucím ke quenijštině se obyčejně v trojsouhláskovém kořeni zachovával první výskyt sundómy a druhý mizel (CVCVC > cvccv), ovšem zde mizí druhý výskyt (CVCVC > ccvcv). Tím pádem vznikla skupina dr, která se zjednodušila na r.
3) Kořeny začínající na GL a GR jsou snad vždy variantami stejně znějících kořenů s počátečním L a R, z nichž se odvozovalo v quenijštině. Zesílení hláskou G je specifikum telerijské jazykové větve. Kdyby se přece jen v quenijštině z těchto zesílených kořenů odvozovalo, zbyde z počátečních souhláskových skupin stejně zase jen l a r.
4) Fonetická hodnota tohoto prvku staroeldarské hláskové soustavy není s určitostí známa -- buď [γ], vyslovované s jazykem proti měkkému patru, nebo [h], tvořené v hrdle; nebo něco jiného podobného. Stejně tak se různí i zápis -- Etymologie mají 3, zatímco v Quendi and Eldar Tolkien použil H. Mám za to, že je to totéž, a ve svých textech sjednocuji na 3. To má být staroanglický znak yogh, ale já jej zbaběle nahrazuji číslicí tři.
5) I slova od kořene TJELEP začínají podle pravidelného hláskového vývoje v quenijštině na ty; podoba slov začínajících na t je ovlivněna amanskou telerijštinou.
6) Taková byla asi Tolkienova starší představa o vývoji počátečního L. Pozdější zdroje mají v sindarštině na tomto místě normální znělé l.
7) Vývoj M > b se týká patrně kořenů, kde se počáteční souhláska dostala do sousedství další souhlásky potom, co vypadl první výskyt sundómy.
8) Počáteční skupiny MB, ND, ÑG (včetně ÑGJ a ÑGW) se ve vývoji quenijské i telerijské jazykové větve obvykle zjednodušovaly. V některých případech se ale počáteční nosovka stala slabikotvornou a výsledkem je pak např. trojslabičné ñ-gwa-lē. V určité době pak mluvčí přestali mít slabikotvorné souhlásky rádi a přidávali před ně samohlásky i, a, u.
9) V Etymologiích původně psáno holmë, ale podle VT45 přepsáno na olmë.
10) V době Etymologií se mohlo počáteční staroeldarské phu- projevit v quenijštině jako fu- nebo hu-, ovšem v pozdější době snad mohlo být jedině hu-. Před ostatními samohláskami nic jiného než f nevznikalo. Tendence vyhnout se hláskové skupině fu zřejmě je z té doby vývoje quenijštiny, kdy se f vyslovovalo obouretně, pročež zvlášť před u bylo dost nevýrazné.
11) Vývoj R > rh se vyskytuje někde v Etymologiích (ne všude), později byl prý zavržen a zůstalo normální znělé r.
12) V quenijštině se původně sl mělo měnit na l; později podle Tolkiena se měnilo na lh, které se ale stejně už ve Třetím věku mělo často číst jako obyčejné l. (Já nicméně zachovávám neznělou výslovnost.) V sindarštině pozdějších zdrojů se sl měnilo na lh, skupina thl nebo fl je záležitostí dřívějších zdrojů.
13) Jen jeden příklad v Etymologiích.
14) V Et často psáno i jako chw, ale to je podle sindarských jazykovědců jen jiný zápis stejné hlásky.
15) Normálně zůstávalo w, které se ve Třetím věku měnilo na v. Ztrácelo se jen před samohláskou o.
16) Změna w > gw je v přízvučných slabikách, w > g v nepřízvučných.
Poznámka k pravopisu
Kořeny jsou zapsány stejným pravopisem, jaký používám v kořenovníku, tj. k-j-kw, bez vyznačení přízvuku a délky samohlásky. Staroeldarské tvary mají rovněž důsledně k-j-kw; makron (vodorovná čárka) označuje dlouhou samohlásku, apostrof stojí na místě vypuštěné kořenové samohlásky u trojsouhláskových kořenů. V quenijštině už používám pravopis c-y-qu a diareze (dvojtečky) nad samohláskami.
Poznámka k výslovnosti
Znaky v hranatých závorkách značí výslovnost. Symbol [h] v horním indexu znamená přídech, [j] palatalizaci (měkčení). Písmeno [ŋ] je zadní n, [x] je obyčejné ch a [γ] je jeho znělá varianta; [ç] je palatální ch (ich-Laut). Znak [θ] je jako anglické th. Zápisem [-l], [-r], [-w] značím neznělé obdoby [l], [r], [w], pro které mi chybí ve znakové sadě potřebná písmena.