Oheň a dřevo

04.08.2010 [22:01], Quen, Lexikum, komentováno 0×

NAR-

Z „ohnivých“ kořenů je naprosto bez pochybností základ NAR, přeložený v Etymologiích jako „plamen, oheň“. Nejjednodušší jeho odvozeninou je slovo nár či nárë „plamen“. Přídavné jméno narwa je sice doloženo jen v OE tvaru narwā, ale jeho podoba je zřejmá; znamená „ohnivý, ohnivě červený“. Addenda & Corrigenda [VT45] doplňují ještě sloveso narta- „vznítit, zapálit“.

Tento slovní základ nacházíme i ve jménech měsíců nárië „červen“ a narquelië „říjen“ [LotR]; v obou případech se vztahuje k plameni Slunce. Dále pak se objevuje ve jménech Narmacil „Ohnivý meč“, Fëanáro „Ohnivý duch“ a dalších. Jméno prstene Narya je od původu asi adjektivní formace.

Z NAR byl augmentem vytvořen kořen ANAR, který se vztahuje ke Slunci (Q Anar).

UR-/US-

Tento kořen spolu s několika odvozenými slovy byl v Etymologiích vyškrtnut, ale pozdější zdroje včetně Pána prstenů ukazují, že Tolkien se k němu jistě vrátil. Jeho význam je uveden jako „být horký“ (v Silmarillionu též „horko, žár“). Kdybych tedy to měl formulovat fyzikálně, řekl bych, že NAR vyjadřuje především optické jevy ohně, UR termodynamické. :)

Od kořene UR odvozujeme podstatná jména úr (postaru uru [QL]) „oheň“, úrë „horko“, urna „pec“; dále pak několik přídavných jmen. Etymologie mají uruitë a úruva jednoduše „ohnivý“, zatímco Qenya Lexicon upřesňují významy takto: uruvoitë „s ohněm, mající oheň“, urúva „jako oheň, podobný ohni“, urwa „hořící, v plamenech“ a úrin „rozpálený, rozžhavený“.

Jsou tu i dvě slovesa: intransitivní urya- „hořet, planout“ a usta- „pálit, spalovat“. No a to druhé představuje problém. Nedá se totiž odvodit z UR; muselo by být US, příp. UD. Jsou tři možnosti, co s tím lze dělat:

• Sloveso usta- změnit na *urta-, čímž bychom se naprosto zbavili potřeby zavádět nějakou jinou podobu kořene,
• sloveso usta- ponechat a zavést pro ně variantu US,
• sloveso usta- ponechat a celý kořen UR přepsat na US, protože i všechna slova začínající na ur- by se z takového základu dala odvodit.

Nejlepší mi připadá asi druhá možnost, neboť tak to asi i Tolkien v QL zamýšlel: má tam základní URU, ale kromě toho „USU and UŘU“, od čehož odvozuje slova urya-, usta- a urna. (Potom lze kořen USUK „kouř, výpary“ chápat jako rozšíření z US.) První možnosti se taky moc nebráním, asi do slovníku napíšu i to *urta- (Fauskanger ho má taky). Třetí možnost mi připadá dosti nešikovná.

Kořen UR je také asociován se Sluncem, Etymologie mají Úrin(d-) jméno Slunce, QL asi čytři další. Dále je zde urimë či úrimë „srpen“ a složenina urulócë „ohnivý drak“.

RUJ-, RUN-

Toto už jsou, řekl bych, kořeny poměrně okrajové. RUN je překládáno jako „rudý, žhnoucí“, odvozuje se z něj podstatné jméno rúnya či runya „rudý plamen“ [PM, S] a rozšířený kořen URUN „měď“.

Kořen RUJ je z PE17 a znamená jednoduše „oheň“. Odvozuje se od něj cosi jako ruinë a ruivë „oheň“ a ruimen „ohniště, krb“. Dalo by se odvodit i to rúnya. Jinak je tento kořen ale poměrně nadbytečný, není nijak zvlášť potřeba a někdy by se mohl trochu tlouct se základem pro „mír“. Nicméně srv. ruimen jako složeninu RUJ „oheň“ a MEN „místo“ se slovem *narmen téhož významu a struktury, jež sestavila Laisi Finwen.

TUD-/TUS-

To je ten kořen, v němž se spojuje oheň a dřevo. V QL je psán jako „TUŘU & TUSO“ a přeložen „vznítit, zapálit“. Na základě odvozených slov si jej dovoluju modernizovat jako TUD, poněvadž druhá souhláska kořene se v odvozeninách projevuje vcelku rovnoměrně jako r, s i d, a to se dá všechno z toho kořenového D vyšašit.

Odtud odvozujeme podstatné jméno turu, jež správně znamená „palivové dříví“, ale používalo se i obecněji pro dřevo jako materiál. Dále pak tusturë „chrastí, třísky, dříví na podpal“ (v tom slově je asi kořen dvakrát), tusturin(d-) „zápalka“, tundo „palivové dříví, palivo“. Poslední z těch slov bychom asi nepoužívali kvůli shodě s tundo „kopec“ [Et].

Pak tu máme přídavná jména turúva a turuxa „dřevěný“ (no, radši mám teda taurina, viz dále), turuvoitë „bohatý na dřevo“, tustima „hořlavý“. A opět transitivní i intransitivní sloveso: turya- „chytnout, vznítit se“, turu- a tunda- „zapálit“. Tato dvě se mi moc nelíbí, první by se pletlo se slovem „ovládat“, druhé pak s „vysoký“; a stejně totéž můžeme vyjádřit již uvedeným slovesem narta-.

A tak mě napadá, že kdybychom se tedy rozhodli nepoužívat obě slova obsahující to d, mohli bychom vzít jako kořen TUS, z nějž je další odvozování přímější a které by se dalo chápat jako příbuzné s US.

JUL-

Tento kořen je z Etymologií a znamená „doutnat“. Odvozujeme od něj slova yúla „uhlík“, yulma „oharek“, yulmë „rudý žár“. Docela se to tluče se stejně znějícím kořenem, který je z novějších a dosti významných zdrojů [LotR, WJ] a který znamená „pít“; nicméně pro to pití lze užít i kořene SUK/SUG.

TAW-

Tohle je ten hlavní „dřevěný“ kořen. V Etymologiích je uveden jako TAWAR, ale pozdější zdroje uvádějí jako základ kratší TAW. Od něj pak slova jako taurë ad. mohou být odvozena příponou -re nebo rozšířením kořene na to TAWAR. Tento kořen se v nějaké podobě nachází už v QL, kde je psán jako „TAVA ? TAFA“, ale jeho odvozeniny se nijak moc nepoužívají.

Od prostého TAW máme slovo töa „dřevo“ (nebo „les“?) [VT39], které kvůli shodě se slovem „vlněný“ či „vlna“ od kořene TOW obvykle nepoužíváme; dále tauca „dřevěný, tuhý“ (tj. třeba když někomu „zdřevění nohy“), toina „dřevěný, ze dřeva“, tautamo „truhlář“ [PE17].

Z rozšířeného základu nebo přes příponu jsou tvořena následující slova: taurë „les, hvozd“ (asociováno s příd. jm. taura „velký, mocný“ od TUR), tavar „dřevo“, taurina „dřevěný“, tavaril „dryáda“ a tavaro, tavaron obdobná bytost mužského rodu [Et].

Jak to říci jedním slovem, nevím. Od „dryády“ by mužský rod mohl být „druid“ — obojí je z praindoevropského *dru-, *derew- „dřevo, strom, dub“ — ale to přece jenom znamená něco trochu jiného. ;)

QL má základní význam kořene „trám“ a odvozeniny taulë „velký strom“, tauno „les“, tavasta „zalesněná země“.

Závěr

Závěrem článku budiž soupis uvedených informací uspořádaný podle kořenů a ve struktuře údajů do Kořenovníku, včetně provedení naznačených úprav a sjednocení.

JUL [Et] „doutnat“: yúla, yulma, yulmë; hom. JUL „pít“

NAR [Et] „plamen, oheň“, kořen pro světlo ohně: nár(ë), nárië, narquelië, narta-, narwa, Narya; aug. ANAR „Slunce“

RUJ [PE17] „oheň“: ruimen, ruinë, ruivë; var. RUN

RUN [PM] „rudý, žhnoucí“: rúnya/runya; var. RUJ, ext. URUN „měď“

TAW [VT39, PE17] „dřevo“ ([QL] „trám“): tauca, tautamo, (töa), toina; ext. TAWAR

TAWAR [Et] ext. TAW: taurë, taurina, tavar, tavaril, tavaro(n); možná se jedná o tvoření přes příponu -re z TAW, nikoli o rozšíření kořene

TUS [QL] „vznítit, zapálit“: turu, turúva, turuvoitë, turya-, tustima, tusturë, tusturin(d-); var. US, možný vliv kořene TAW/TAWAR

UR [Et, S, QL] „horko, žár“, kořen pro teplo ohně: úr, úrë, úrimë, úrin, Úrin(d-), uruitë, úruva/urúva, uruvoitë, urwa; var. US

US [QL] var. UR: urna, urya-, usta-; var. TUS „zapálit“, ext. USUK „dým, výpary“

Přidat komentář

Autor:

Text:

Opište tento text:

Komentáře

Jede na K:CMS v2.1.1.