Rotacismus ve vývoji quenijštiny
04.08.2010 [22:27], Quen, Qenya Lexicon, komentováno 0×
Rotacismus je hlásková změna, při níž se z původní hlásky s stává r. Zabýváme se jí proto, že v průběhu vývoje quenijské větve eldarských jazyků působila a měnila tvary slov. Zvláště je vhodné se zaměřit na to, jak se lišily Tolkienovy představy o výskytu tohoto jevu v období nejstarších slovníků a ve fázi „lotrovské“ quenijštiny.
1. Pravidla
Ve staré quenijštině hláska s získala znělost a změnila se na z, pokud stála mezi dvěma samohláskami nebo mezi samohláskou a znělou souhláskou; podle některých pramenů k tomu zřejmě došlo i tehdy, vyskytla-li se na konci slova [Et]. Následně se v noldorské quenijštině toto z změnilo na r. Ve vanyarské quenijštině zůstalo beze změny [WJ].
Podobně se chovala závěrová hláska d. Následovala-li po samohlásce, měnila se na úžinové ð a dále na z, jež, jak bylo psáno, bylo nahrazeno hláskou r. Tento článek se ale zabývá pouze vývojem hlásky s.
Rotacismus není žádná Tolkienova vymyšlenost, je to změna známá z vývoje indoevropských jazyků. Řekl bych, že sem patří např. anglické „were“ proti „was“, latinské „iuris“ proti „ius“ (a vůbec spousta latinských slov převzatých do ostatních jazyků).
Uvedené pravidlo mělo však jedno omezení. Ke změně s > z nedocházelo na začátku přízvučné slabiky [VT44]. Lze tak vysvětlit slova ósanwë [VT39] a asambaro [VT48].
Což o to, u slova ósanwë bych byl řekl, že se nezměnilo na óranwë kvůli tomu, že ó- je zřetelná, ba produktivní předpona, a mluvčí se nechtěli vzdalovat od kořene SAM/SAN. Ale u asambaro je pravidlo o přízvuku asi jediné možné vysvětlení... leda že by to nebylo od AS, nýbrž ATH „pomáhat“ — ale to je v rozporu s tím, co napsal Tolkien.
Podotýkám, že změna se také netýkala hlásky s vzniklé z původního þ < th, a to z jednoho prostého důvodu: v době, kdy změna probíhala, tato hláska ještě byla þ, nikoli s, a tedy nebylo co měnit.
Příklady:
thausā „odporný, špinavý“ (s mezi samohláskami) > þauzā > saura [Et]
esjē „on, ona, ono“ (s mezi samohláskou a znělou souhláskou) > ezjē > eryë
asatō „prach“ > astō (před neznělou souhláskou, nic se neděje) > asto [Et]
khīthi „mlha“ > χīþe (není to s, nic se neděje) > hísë [Et]
2. Výskyt v Qenya Lexiconu
Některá hesla v QL vykazují chování podle stejných pravidel. Kořenové S se v odvozených slovech projevuje jako r mezi samohláskami, jinde zůstává. Příkladem budiž kořen HESE, odkud hes(t-), hesta oproti herendo, heresse.
V mnoha případech — a těch je asi většina — hláska s je zachována i tehdy, když se nachází mezi dvěma samohláskami. Například sloveso nasa- od kořene NASA „nelíbit se“, podstatné jméno quasilla „střapec (apod.)“ od QASA.
Na konci slova se kořenová hláska S asi chovala úplně opačně, než bychom čekali. Z Nedokončených příběhů známe slovo olos „sen“ s kmenem olor-. V QL je naopak kar „hlava“ s kmenem kas-. Nutno poznamenat, že toto slovo v této podobě se vyskytuje i v Etymologiích.
3. Možnosti aktualizace
Popsané nesrovnalosti nezpůsobují výskyt nevhodných hláskových skupin v hotových quenijských slovech a z hlediska synchronních hláskových pravidel tedy není při jejich přebírání třeba nic měnit. Pokud bychom ale chtěli slova úplně začlenit do quenijštiny podle pozdějších Tolkienových představ, mohli bychom to učinit takto:
- Tam, kde se kořenové S nezachovalo podle pravidel uvedených v oddíle 1., jej podle těchto pravidel v quenijských slovech změnit, nebo
- ponechat hlásky ve slovech, jak jsou, a přepsat naopak kořeny.
První postup má zásadní nevýhodu: změnou s >> r by mohlo dojít ke ztrátě zvukomalebnosti nebo ke vzniku homonyma s jiným známým slovem:
pusulta- >> purulta- — to už přece nezní jako „nafukovat“
nyas- „škrábat“ >> nyar- — shoda se slovem „vyprávět“
Proto si myslím, že takováto změna by se měla provádět jen v nějakých okrajových případech, kde se nezasáhne do většího počtu slov a kde se neprojeví uvedené nevýhody. Sem patří zejména ty případy, kde se jedná o konec slova: totiž car s kmenem cas- přehodit na cas (či cás) s kmenem car-. Na tom je, myslím, dnes ve světě všeobecná shoda, a jak se dozvídám z Fauskangerova wordlistu, ve VT49 už je tvar cas uveden. Moc by mě potěšilo, kdyby si to všichni ve slovnících konečně přepsali. :)
V ostatních případech bych navrhoval spíše předělání kořene, které by spočívalo v náhradě hlásky S přídechovým TH, které, jak bylo uvedeno, skončilo v quenijštině jako s i mezi samohláskami. Bylo by tak
NAS >> NATH pro slova nas-, násë, naswa,
US >> UTH pro slova us-, uswë.
Domnívám se, že tak by to udělal i Tolkien. Quenijské slovo pro „vrbu“ — tasar(ë) (v QL tasarin, ale to už je detail) má v QL kořen TASA, v Etymologiích TATHAR.